Kolem 500 lidí si dnes v Číhošti při mši vedené kardinálem Dominikem Dukou připomnělo 65. výročí smrti tamního faráře Josefa Toufara. Zemřel 25. února 1950 po krutém mučení vyšetřovateli komunistické Státní bezpečnosti, kteří ho chtěli přinutit k doznání, že v kostele zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři. Církev připravuje proces Toufarova blahořečení.
Duka v Číhošti: Blahoslavení Toufara se určitě dočkáme
Proces blahořečení je složitý a má několik fází. Církev je nyní v první, takzvané přípravné. „Mnohé věci byly udělány opravdu spontánně, dobrovolníky, takže se domnívám, že určitě se dočkám toho, že sem budeme jezdit k blahoslavenému Josefu Toufarovi,“ uvedl před mší Duka.
Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál na třetí adventní neděli 11. prosince 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat. Toufar byl zatčen 28. ledna 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel v nemocnici v Praze, kam jej převezli z vězení. Příbuzným jeho smrt oznámili až v roce 1954.
Kněz byl pochován pod falešným jménem do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. Ostatky, které Toufarovi mohou patřit, byly z hrobu vyzvednuty loni 8. listopadu a nyní je zkoumají antropologové. Pak bude z jejich části získána DNA a porovnána s DNA žijících příbuzných. Pokud se předpoklad potvrdí, mohl by být kněz pohřben v Číhošti.
Lidé si připomněli 65. výročí smrti faráře Toufara (zdroj: ČT24)
Tomáš Petráček, duchovní a historik, který byl pověřen kauzou Toufarova blahořečení, dnes věřícím v Číhošti oznámil, že by se pohřeb mohl konat už 12. července při poutní mši, která se uskuteční dva dny před narozeninami pátera Toufara (narodil se 14. července 1902 v Arnolci). „Doufáme, že se to všechno stihne. V rámci slavnosti bychom chtěli uložit jeho ostatky tady dovnitř kostela v Číhošti,“ uvedl.
Do Číhoště, vesnice se zhruba 300 obyvateli, se dnes sjelo kolem 220 aut. Další lidé přijeli autobusem. Nechyběli pamětníci a Toufarovi příbuzní. „Můj táta chtěl v 68. roce pátera Toufara rehabilitovat - a také na to doplatil. Dělal ředitele školy, tak ho okamžitě sesadili,“ zavzpomínal Luděk Toufar. Jeho dědeček byl bratrem Josefa Toufara.
Číhošťský farář je podle Duky jakousi mučednickou ikonou násilné kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století: „Tak, jako máme pro léta okupace v roce 68 a pak následující Jana Palacha, tak máme také i pátera Toufara.“
Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Původním povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve věku 38 let. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes již neexistující obci - Zahrádce v Posázaví (kde byl velmi populární), pak nastoupil do Číhošti. Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné spisovatel Josef Škvorecký ve svém románu Mirákl z roku 1972.
Číhošťský zázrak
V neděli 11. prosince 1949 se v číhošťském kostele při kázání Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte,“ deklamoval tehdy farář kázání na téma z Janova evangelia a pokračoval: „Zde ve svatostánku je náš Spasitel.“ Devatenáct věřících později dosvědčilo, že se poté oltářní kříž několikrát pohnul ze strany na stranu a nakonec zůstal stát, ale pootočen ke kazatelně a předkloněn.
Událost se dosud nepodařilo bezpečně vysvětlit, toho však dokázala využít komunistická vláda k mohutné anticírkevní propagandě a připravila půdu pro zinscenované procesy. Krátce po zatčení Toufara byla zatčena i řada příslušníků vysoké církevní hierarchie a mnozí z nich pak strávili dlouhá léta v komunistických žalářích. Tehdejší režim totiž událost v Číhošti vysvětloval jako podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí římskokatolické církve.