Praha - Novinářka Petra Procházková se před několika dny vrátila z centra bojů na Ukrajině. Jako zpravodajka Lidových novin se podívala jak na ukrajinskou stranu konfliktu, tak i za frontu do oblastí, kterým vládnou separatisté. Tam jí prý velmi pomohlo, že si místní spojují Českou republiku s prezidentem Zemanem, který má na východě Ukrajiny pověst muže, jenž jako jeden z mála v Evropě chápe Rusko. Procházkovou také překvapilo, jak se místní na boje adaptovali: navzájem si sdělují, která silnice se dá projet nebo kde jsou k dostání brambory. Rozvinul se také směnný obchod, aby si lidé opatřili jídlo.
Procházková: Zeman mi u separatistů na východě Ukrajiny otevíral dveře
Novinářka Petra Procházková v Hyde Parku ČT (zdroj: ČT24)
Když byla Petra Procházková ještě před uzavřením minských dohod v Mariupolu, tak prý místní v podstatě dvacet čtyři hodin denně slyšeli palbu z těžkých zbraní. Už kvůli zastavení palby mělo podle ní setkání v Minsku smysl. Až do Luhansku se dostala již koncem loňského roku. Tam se setkala s mizernými podmínkami i momenty kulturnosti a lidskosti. „Nefungovala elektřina, netekla voda, do dvanáctého poschodí museli pěšky, přesto se tam konal koncert filharmonie,“ zmínila Procházková. Obyvatelé na východ od frontové linie mají problémy se zásobováním i s nefunkčním bankovním systémem. Rozvíjí se tak mezi nimi i alternativní směnný obchod, lidé se vzdávají svých věcí, aby měli co jíst.
Na tamních lidech ji ale překvapilo, jak se na válku adaptovali. „Stávají se třeba odborníky na balistiku. Vyprávějí a leckdy mají pravdu, odkud která střela letí,“ vyjmenovává Procházková, „všude si budují kryty, píší si křídami, kde kryt je, navzájem se informují, kterou silnicí je možné projet a kde prodávají brambory.“ Potíže jsou s udržením vzdělávacího systému. V Luhansku děti do školy kvůli ostřelování nechodily, naopak někdy učitelé chodili do bytů, kde se děti shromažďovaly. Navíc když už elektřina jde, tak funguje i internet, který jim slouží jako učební nástroj. „Ukrajina je fantasticky pokrytá internetem a lidé jsou na něm závislí. Mají mobily, tablety, kterými se spojují, jsou na sociální síti,“ uvedla Procházková.
Kyjevu škodí mezi lidmi na východě ostřelování a ruská média
Zároveň přidává, že lidé v oblastech Doněcka a Luhanska, které ovládají separatisti, jsou krajně negativně naladěni vůči Kyjevu a prezidentovi Petru Porošenkovi. Jednak to podle ní způsobuje ostřelování. „Generálové na obou stranách chodili do stejných sovětských škol,“ myslí si Procházková. Válka je podle ní vedena dosti ignorantským způsobem vůči civilistům z obou stran. Dává příklad toho, že je možné postavit tank doprostřed vesnice, vystřelit z něj, odjet a druhá strana vesnici rozstřílí.
Mrtvá těla civilistů na ulicích Doněcka po minometném útoku na nedalekou zastávku autobusu 30. ledna.
Záporný obraz ukrajinské armády prý ale vytvářejí i ruská média. „Ve chvíli, kdy Viktor Janukovyč utekl a bylo jasné, že se režim musí změnit, tak se logicky lidé na východě lekli, začali se bát, že na ně někdo začne útočit, to ovšem živily ruské sdělovací prostředky. To jsem sledovala na vlastní oči v ruské televizi, strašení, že se na ně ženou hordy banderovců ze západu,“ vykládá Procházková.
Přidává ale, že i Kyjev se dopustil řady závažných omylů. Chyba třeba byla vůbec začít diskutovat o jazykovém zákonu. Další chyba byla, že nové ukrajinské vedení, které vzešlo z Majdanu, nemluvilo s východem. Procházková připomíná, že na Ukrajině existovala vláda na způsob klanu, kdy předchozí prezident Viktor Janukovyč byl z východu a východ byl privilegovaný. Součástí dobré pověsti Ruska mají být i humanitární konvoje. Byla svědkem, že do Luhansku přijel konvoj a rozdal lidem jídlo. Lidé pak tvrdí, že je spasí jenom Rusko.
O ruských vojácích na Ukrajině
"Je problém definovat přesně ruského vojáka, protože všichni na východní Ukrajině mluví rusky. Ale podpůrných důkazů je mnoho. Jsou nejen zahraniční média, ale i ruská média, ruské lidskoprávní organizace, ruská organizace matek vojáků, které všechny velmi pravidelně přinášejí důkladně podložené informace, že na východní Ukrajině bojují ruští vojáci i ruští dobrovolníci. Jsou to dvě kategorie. Nábory dobrovolníků probíhaly přes sociální sítě. Pak jsou ale i podložené informace o tom, že tam skutečně bojují i ruští vojáci," řekla Petra Procházková.
Vybírat informace, které jsou alespoň pravděpodobné
Na pozici novináře v nepřehledné ukrajinské situaci se dívá tak, že žurnalista má dvě možnosti, jak informovat a kde sbírat informace. „Může se sebrat, jet do oblasti bojů a popisovat, co vidí, případně citovat, co mu lidé na místě říkají. To se snažím dělat maximálně,“ řekla Procházková. To je podle ní nejobjektivnější způsob, který zajistí bezprostřední informace. Přiznává ale, že se člověk nemůže pohybovat všude a nemůže vyslechnout všechny. „Nevidíte konflikt z ptačí perspektivy,“ shrnuje. Druhou možností, kterou kombinuje s první, je sbírání informací z důvěryhodných zdrojů. „Zdůraznila bych důvěryhodné. Jak se rozmohla internetová komunikace, tak jsme zahlceni obrovským množstvím informací a je obtížně se orientovat, které jsou alespoň pravděpodobné,“ dodala.
Ukrajinští vojáci v Donbasu
Když byla v Luhansku, neměla přitom problém se získáním novinářské akreditace. Velkou službu jí v tom udělala pověst země původu, kterou pro místní v jejích postojích zastupuje prezident Miloš Zeman. „Rozzářily se jim oči, začali mluvit o prezidentu Zemanovi, který tam má pověst, jako jeden z mála v Evropě, že chápe Rusko, chápe východ a je vstřícnější. Ač jsem jiného názoru (než prezident), trochu mi to tam otevíralo dveře a chovali se ke mně velmi dobře,“ zmínila Procházková. Lidé tam ani nijak nekontrolovali, co píše, spíš ani neměli možnost. „Měli jsme trochu problém s tím, že když jsme třeba fotili lidi, tak nám vyčítali, že o nich my na západě špatně píšeme, ačkoliv západní noviny nečetli,“ uvedla.
V současnosti souhlasí se záměrem umožnit mírovým jednotkám vstup do oblasti konfliktu. „Už dávno tam měly být,“ dodala. Nejde jí ani o to, jestli jsou OSN, nebo to jsou jiné mírové jednotky. Podle ní by přispěly k uklidnění situace. Za nejbolavější část celého ukrajinského konfliktu zároveň označuje rusko-ukrajinskou hranici.