Domy stojí na uhelném bohatství, které už zničilo řadu obcí

Praha – Surovina v dolech na severozápadě Čech dochází. Limit těžby uhlí v okolí Mostu by se mohl zvýšit jenom částečně, což by nemuselo zničit celý Horní Jiřetín. Ten by ale nebyl první obcí, která by kvůli těžbě mohla zmizet z mapy úplně. Než by se ale s novou těžbou začalo, čekalo by na těžaře ještě mnoho práce – zajištění spousty posudků a odkoupení domů, pod kterými jsou zásoby uhlí na další desítky let.

2 minuty
Jako poslední zanikly Libkovice na Mostecku
Zdroj: ČT24

Pokud nedojde k rozšíření těžby, práce v dolech se zastaví za sedm let. Právě proto ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) jako přibližný termín, kdy by se mohlo prolomení těžebních limitů projevit v praxi, udává roky 2020 nebo 2021. Ať už by byla schválena kterákoliv varianta prolomení limitů, předcházelo by tomu vypracování řady studií a provedení řady přípravných prací. Nicméně vláda musí svoje rozhodnutí vyjádřit již brzy. Nejpozději v březnu musí ministr průmyslu a obchodu předložit vládě varianty, o kterých se bude hlasovat. Pokud vláda nerozhodne do poloviny roku, těžaři musí začít s razantním útlumem prací.

Spolu s případným stanoviskem o prolomení limitů by se rozjela série teoretických prací a další politická jednání. Jednak bude zapotřebí získat řadu odborných posudků. K věci se bude třeba vyjadřovat ministerstvo životního prostředí a také dotčené obce jako Horní Jiřetín a Černice, případně firmy. Nezbytná bude projektová dokumentace, plán sanací a rekultivací, výstavba komunikací a vynětí pozemků z půdního fondu. Po předložení všech stanovisek se bude čekat na získání povolení k hornické činnosti, které řeší orgány státní báňské správy.

Pokud by se pozitivní rozhodnutí o prolomení limitů odsouvalo, neslo by to s sebou vážné finanční potíže. Horní zákon totiž těžařům udává povinnost zahájit po skončení těžby rekultivační práce, čímž dojde k zahlazení vybudované struktury dolů. Pokud by například byla zvolena varianta zatopení, pakliže by politici změnili v budoucnu názor, vyžádaly by si přípravné práce na znovuotevření velké množství času.

Povolení k těžbě znamená stavební uzávěru

Včasné rozhodnutí je prospěšné i pro obyvatele okolních obcí. Dokud trvá nejistota, zda bude část města zničena, nebo dokonce většina, nebude velký zájem investovat zde peníze a zamrznou i jakékoliv opravy. Ale ani jednoznačné rozhodnutí o bourání domů obyvatelům příliš optimismu nepřinese. Kde je povolení k těžbě, je také automaticky stavební uzávěra. A to by znamenalo, že v těchto místech už se nadále neopraví jediná silnice, vodovod nebo nepostaví školka ani dům. Těžaře naopak čeká postupné uzavírání dohod na odkup domů, nemohou je totiž automaticky vyvlastnit.

Prolomení limitů podle odpůrců navíc přinese zhoršení životního prostředí, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan navíc oponuje údajné potřebě udržet objem vytěženého hnědého uhlí vysoko. Podle něj je třeba vzít v potaz energetický vývoj. Hraje se zde přitom o zhruba 280 milionů tun uhlí a těžbu nejméně na dalších 50 let při částečném prolomení limitů. Při úplném prolomení by zdroje měly vystačit až na 100 let.

Most přišel o historické centrum, poslední padly Libkovice

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 9 mminutami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 2 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 11 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 12 hhodinami
Načítání...