Současný systém rozdělování daní podle Ústavního soudu není diskriminační

Brno - Současný systém rozdělování daní obcím není podle Ústavního soudu diskriminační. Na nerovnosti rozpočtového určení daní upozorňovala část senátorů a starostů menších obcí. Soud ale jejich návrh na zrušení pravidel zamítl, o metodice by podle něj měli rozhodovat právě politici. Nynější systém by měla příští rok bez ohledu na dnešní verdikt ÚS upravit novela, která malým obcím přinese víc peněz. Ministr financí navíc chystá zcela nový zákon. Podle senátorů i zástupců obcí se dal verdikt předpokládat. Zklamaní ale nejsou, podařilo se jim prý rozpoutat debatu o změnách výpočtu.

Ústavní soud by systém považoval za diskriminační v případě, že by některé obce neměly dost peněž na to, aby mohly vůbec fungovat. Soud to ale nezjistil, uvedl soudce František Duchoň. Podle představitelů obcí to ale některým sídlům hrozí. „Nemáme ani na základní údržbu,“ řekl místostarosta Hory Svaté Kateřiny Petr Pakosta.Obce loni dostaly z daní celkem 130 miliard korun. Peníze inkasovaly podle toho, do jaké ze 14 velikostních kategorií patří.

Starostové menších obcí a měst tvrdili, že je systém diskriminuje a že dostávají na občana až 6,5krát méně než velké radnice. Prý to odporuje ústavě, protože jsou podmínky nerovné. „Díky nadmořské výšce dáme víc třeba za topení,“ poznamenal Pakosta. Znovu dnes v souvislosti se stávajícími pravidly hovořil o stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.Podle místopředsedy Senátu Petra Pitharta to ale není potřeba. „Jsme spokojeni s tím, že se nám podařilo vyvolat diskusi, a rozhodně ještě nekončíme,“ uvedl po vyhlášení nálezu.

Novela, která má platit od ledna, podle něj nestačí, je potřeba zcela nový zákon, který například rozšíří kritéria, podle nichž se příjem pro obec počítá. Jako příklad uvedl nadmořskou výšku. Navíc starostové hovoří o takzvaném životním minimu, které by bylo dáno zákonem a určovalo minimální možný příjem.Některá města se dosud snažila získat z daní víc peněz tak, že lákala k přihlášení trvalého pobytu přespolní, aby se dostala přes zákonem určenou hranici počtu obyvatel a postoupila do vyšší kategorie.

Soud ale upozornil na to, že postavení všech obcí není zcela srovnatelné. „Větší obce se stávají přirozenými spádovými centry života a z toho pak vyplývají i určité požadavky na jejich infrastrukturu a na zajištění jejich provozu. Tuto infrastrukturu přitom využívají i obyvatelé menších obcí,“ uvedl Duchoň. Podobně argumentuje také ministerstvo financí. Soud podle Duchoně nemohl postupovat jinak, protože by překročil své pravomoci a zasahoval by do politického rozhodování.

O systému rozdělování podle ÚS musejí rozhodnout právě zákonodárci.Obce by měly z daní kvůli nové reformě financí dostat příští dva roky méně. Stát jim to chce kompenzovat právě novelou rozpočtového určení, která navýší příjmy obcí o zhruba 4,6 miliardy korun. Od roku 2010 by měl podle ministra financí Miroslava Kalouska platit nový zákon. Kalousek chce do jeho přípravy zapojit širokou veřejnost.

Nejde o ekonomický, nýbrž politický problém; jde o to, jak 21,4 procenta rozdělit mezi 6248 obcí, konstatoval Kalousek na úterním Žofínském fóru.„Rozpočtové určení daní nemůže být úplně, stoprocentně vyhovující všem velikostním skupinám obcí, to je evidentní,“ řekl náměstek plzeňského hejtmana a člen sněmovního rozpočtového výboru Vladislav Vilímec (ODS). „Pokud to Ústavní soud shledal jako nediskriminační, tak to respektuji,“ dodal. Ani nové určení daní, které nedávno schválil parlament, podle něj nevyhovuje všem obcím. Připomněl, že v ČR je přes 6000 obcí. „A když se podíváte na zadlužení obcí, tak není pravidlem, že nejzadluženější obce jsou ty nejmenší,“ podotkl.Vilímec se jako zástupce asociace krajů současně podílí i přípravě nového rozpočtového určení daní. „Ta změna musí být taková, aby se žádná ze skupin těch obcí nedostala do nějaké nevýhody,“ dodal. Nový systém však podle něj nemůže nikdy současně vyhovovat všem stranám.