Praha - Jen velmi málo neslyšících dětí dobře čte a problémy se čtením má i znepokojivá část nedoslýchavých dětí - nejsou úplně negramotní, ale nerozumějí textu. Federace rodičů a přátel sluchově postižených ve spolupráci s Institutem českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dokončuje projekt Tiché vzdělávání, jehož cílem je využít internet ke vzdělávání i jako potencionální zdroj pracovních příležitostí. Novinářům to dnes řekl zakladatel federace Jaroslav Hrubý.
Tichá škola pomáhá neslyšícím získat plnohodnotné vzdělání
V rámci projektu vzniklo šest kurzů, jeden z nich je zaměřen na zvýšení znalostí neslyšících v čtené a psané češtině. Další kurzy uvádějí zájemce do počítačové problematiky, seznamují je se základy počítačové typografie, tvorbou webových stránek, možnostmi využití internetu ke komunikaci, studiu a podnikání. Srozumitelnost kurzů si jejich tvůrci ověřovali na školách pro sluchově postižené.
Kurzy vznikly za finanční pomoci Evropského sociálního fondu, ministerstva práce a sociálních věcí a pražského magistrátu. Projekt Tichá škola končí na konci tohoto roku a po l. lednu budou kurzy k dispozici všem zdravotně postiženým na CD nebo DVD.
Hrubý uvedl, že podle průzkumu federace čtenářské dovednosti sluchově postižených absolventů základních škol odpovídají v průměru znalostem devítiletých dětí. Šest procent absolventů škol pro sluchově postižené nečte vůbec, přestože nejsou mentálně postižení. V rozhodujícím období do pěti let se jim nedostalo žádného jazyka a v jejich mozku zaniklo syntaktické centrum, odpovědné za porozumění větám.
Ročně se narodí jen několik desítek dětí, které vůbec nic neslyší, a malá skupiny dětí ohluchne před tím, než by mohly začít mluvit. Tyto děti jsou ohroženy tím, že budou považovány za mentálně zaostalé. „Záleží na učitelích, zda z neslyšícího dítěte vyroste postižený člověk, který nedokáže bez pomoci ani vyplnit složenku, nebo vysokoškolák,“ řekl Hrubý.
Školy pro neslyšící děti používaly orální metody a bylo v nich zakázáno ukazovat. To znamená, že vlastně vzdělávaly jen děti nedoslýchavé. V současné době je situace lepší, ale ani dnes není ideální.
Odhaduje se, že pět až 12 procent populace špatně slyší, ale to jsou lidé, kteří přestávají slyšet většinou ve vyšším věku.