Praha - Onkologové varují před ohrožením Národního onkologického registru. Ministerstvo zdravotnictví nedalo pro letošní rok registru ani korunu. Česká onkologická společnost, Všeobecná zdravotní pojišťovna a ministerstvo nyní jednají o tom, jak zajistit provoz této unikátní databáze. Novinářům to dnes řekl předseda společnosti profesor Jiří Vorlíček. Ředitelka odboru zdravotních služeb ministerstva Stanislava Pánová ujistila onkology, že peníze dostanou.
Onkologové: Národní onkologický registr je ohrožen
„Nesu pozitivní zprávu. Do konce roku se podaří vyčlenit prostředky, které potřeby alespoň částečně pokryjí,“ řekla. Výši neuvedla. Loni dostal registr od ministerstva deset milionů korun.
Onkologové shromažďují v registru data o pacientech od roku 1976. K dnešku je v něm přes 1,4 milionu záznamů. V posledních letech ročně do registru přibývá zhruba 60.000 nových pacientů. Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Podle Vorlíčka patří český registr mezi největší a nejkvalitnější databáze Evropy. Registr vedený v takové šíři je ve světě ojedinělý.
„Kolaps celého systému sběru a vyhodnocování dat, který je povinný ze zákona, by zkomplikoval sledování výskytu nádorů a jednání se zdravotními pojišťovnami o úhradě péče,“ řekl profesor Vorlíček.
Uvedl, že onkologové o výpadku peněz hovoří řadu měsíců. Pokud zařízení nedostanou peníze, nebudou data sbírat. Nebudou-li data, nebudou mít onkologové ani argumenty pro vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče. Ministerstvo proto po jednání s onkology připravilo dopis pro zdravotnická zařízení v celé republice, v němž jim připomíná, že sběr dat je povinný ze zákona.
Dopis dosud odeslán nebyl. Podle Pánové ministerstvo usoudilo, že zařízením v krajích nemůže nic nařizovat. Po dnešním krizovém setkání výboru ale slíbila, že dopis bude poslán. Pro další dva roky, než začne registr pracovat s elektronickými hlášenkami, se budou hledat peníze. Do budoucna by například mohly na práci spojenou s hlášením dat přispívat zdravotní pojišťovny.
Národní onkologický registr dává unikátní přehled o tom, kolik pacientů s jakým nádorem a v jakém stadiu se v Česku léčilo. Z těchto analýz pak vychází odhad počtu pacientů na další rok. Ten je základem i pro výpočet nákladů na léčení. Onkologové z registru rovněž mohou zjistit úspěšnost léčby. Data jsou podkladem i pro plánování screeningových programů, protože ukazují, které druhy rakoviny jsou v Česku nejčastější. Zdravotní pojišťovny hradí screening rakoviny prsu a tlustého střeva a konečníku. Zvažují screening rakoviny prostaty.
Podle starších údajů dává ministerstvo zdravotnictví na provoz Národního onkologického registru miliony korun ročně. Například v roce 2002 dalo na jeho provoz 12 milionů a další tři na jeho rozvoj.
Člen výboru onkologické společnosti profesor Jan Žaloudík vyčíslil náklady registru na rok a jednoho pacienta na 167 korun. Jedna mamografie stojí 500 korun, onkologická operace 1500 až 5000 korun, ozařování 30.000 až 70.000 korun a chemoterapie až jeden milion. „Ve srovnání s tím je částka 167 korun absurdní,“ uvedl.
Zdravotnictví spotřebuje za rok 200 miliard korun. Profesor Vorlíček dodal, že deset milionů, které registr na rok potřebuje, je cena léčby dvou až tří onkologických pacientů. Dodal, že český registr je vzorem v cizině. Europoslanec Miroslav Ouzký v Evropském parlamentu například prosazuje, aby systém sběru a zpracování dat, který má český registr, převzaly i ostatní země.
Data z Národního onkologického registru jsou veřejnosti zpřístupněna na www.linkos.cz. Při zahájení v roce 2003 bylo na stránkách evidováno 3250 návštěv, letos do poloviny prosince 174.765.