Praha - Již několik tisíc posluchačů podepsalo na internetu petice, ve kterých žádají přehodnocení změn na první stanici Českého rozhlasu - Radiožurnál. Po novém roce zavedla jeho nová ředitelka Barbora Tachecí řadu personálních i programových opatření, která podle signatářů petice přiblížila Radiožurnál ke komerčním stanicím. Ve středu o petici jednala i Rada Českého rozhlasu, která zaujme stanovisko k situaci až konecem ledna.
Petice proti novému Radiožurnálu podepsaly tisíce lidí
„My, níže podepsaní posluchači ČRo 1 – Radiožurnálu, voláme po přehodnocení změn učiněných ve vysílání této rozhlasové stanice po 1. lednu 2008,“ píše se ve výzvě. Podepsaní posluchači tak chtějí vyvolat diskusi o hranici mezi veřejnoprávním a komerčním médiem, protože se prý po změnách, které učinila Barbora Tachecí, tato hranice stírá. Autoři druhé petice, nesoucí název Nechceme přeladit, také nesouhlasí se změnami na Radiožurnálu a žádají, aby se stanici vrátila její podoba z loňského roku.
Tachecí přivedla do Radiožurnálu nové tváře. Dopoledne na stanici moderuje Lucie Výborná, která dříve působila na Frekvenci 1. Nově mohou na Radiožurnálu posluchači slyšet i Milana Bílka, někdejšího moderátora Radia Faktor. Z éteru zmizely některé pořady jako například Ranní poznámka Ivana Hoffmana, Zápisník domácích zpravodajů nebo Ptá se Ester Kočičková. Současného šéfredaktora Jana Pokorného ve funkci nahradí nynější zpravodaj ČRo v USA Alexandr Pícha.
V souvislosti s těmito změnami obdržela Rada Českého rozhlasu řadu stížností. Kromě nich také autor internetové petice Karel Kratochvíl doručil Radě v úterý 8. ledna prvních 3 333 podpisů. Proto se ve středu Rada problémem problémem zabývala. „Poprvé se dnes seznámíme s obsahem stížností, které došly. Budeme na toto téma hovořit s generálním ředitelem Václav Kasíkem, programovým ředitelem Richardem Medkem. A stanovíme, jak budeme postupovat dál,“ řekl ve středu Jiří Florián, předseda Rady ČRo.
Zároveň dodal, že Radě sice podle zákona nepřísluší zasahovat do programové skladby ČRo1, avšak má prý zájem na tom, aby Radiožurnál zůstal dál veřejnoprávní zpravodajskou stanicí, se kterou jsou posluchači spokojení.
Redaktor Týdne Juraj Gerbery však ve studiu ČT24 upozorňuje na to, že pojem veřejnoprávní je poměrně široký. „Mantinely nejsou přesně nastavené. To, co se ale stalo na Radiožurnálu, podle mého názoru je krok směrem ke komerčním stanicím,“ dodává Gerbery.
„Došlo ke zúžení hudebního repertoáru, z éteru zmizely hlasy starší nad padesát let, informace se Radiožurnál snaží podávat zábavnější formou. To jsou trendy, které jsou typické pro soukromé rozhlasové stanice, a je potom otázkou, proč by měl koncesionář platit za rádio, které může bezplatně slyšet v éteru na jiných stanicích,“ doplňuje Gerbery.
Podle Tachecí, která byla dnes hostem Dobrého rána, není pravda, že by se celodenní zpravodajství stalo povrchnějším tak razantně, jak tvrdí její oponenti. Polední zprávy mají o 10 minut více, každý odpolední zpravodajský blok se prodloužil o minutu. Gerberymu zase dává za pravdu novinář Jan Potůček, podle kterého vysílá místo Radiožurnálu od nového roku jakási „Frekvence 2“. „Tohle je změna revolucí a chtělo to evoluci. Zrušit program, úplně ho překopat a udělat z něj komerční stanici, je chyba,“ řekl Potůček v Dobrém ránu.