Praha – Přestože počet absolventů medicíny i zájem o studium se víceméně nemění, je v České republice nedostatek lékařů. Děkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima a poslanec Evropského parlamentu Milan Cabrnoch se na dnešní pražské konferenci snažili najít společně příčiny nedostatku i jeho řešení.
Česká republika se potýká s nedostatkem lékařů
Při výběru rozhoduje prestiž i peníze
V České republice je osmdesát čtyři lékařských oborů, což je skoro dvojnásobně více než v ostatních zemích. V řadě z nich je ale velký počet lékařů ve věku nad šedesát let, například praktických lékařů v této věkové kategorii je okolo dvaceti procent, zatímco mladších čtyřiceti let pouze deset procent.
Vysoký věkový průměr v některých specializacích souvisí s nejistotou absolventů při výběru své odbornosti. Na jejich rozhodování má vliv otázka financování, ale také určitá „nepopulárnost“ daného oboru, spojená často s nedostatečným společenským ohodnocením. Jako taková je vnímána například primární péče, kam se kromě praktiků pro děti a dospělé řadí zubaři a gynekologové. K nedostatku lékařů v České republice přispívá také jejich častý odchod do zahraničí.
Pravidla se změnila po vstupu do unie
Vláda se od roku 2008 zaměřila především na podporu postgraduálního vzdělávání, a to dotováním specializací v určitých oborech. Důvodem tohoto rozhodnutí byly i změny systému postgraduálního vzdělávání se vstupem České republiky do Evropské unie. Lékaři jsou oprávněni vykonávat své povolání samostatně až po složení atestace, což bylo před vstupem do unie možné po třech letech, po roce 2004 se ale doba prodloužila na pět, respektive šest let podle oboru.
„Dnes je velký problém, aby absolvent nalezl zaměstnavatele, který by ho zaměstnal po dobu potřebnou k vyškolení,“ podotýká Milan Cabrnoch. Vláda se proto rozhodla směřovat dotace ve výši 25 tisíc měsíčně po dobu postgraduálního vzdělávání přímo do zdravotnického zařízení, které lékaře zaměstná.
V EU mluví o „exodu lékařů“, u nás jde spíš o oblastní problém
Podle slov Milana Cabrnocha není u nás nedostatek lékařů ovšem ještě tak fatální ve srovnání s jinými členskými zeměmi, kde došlo k exodu lékařů. V České republice jde spíš o otázku určitých lokalit a některých vybraných oborů.
„Projevy klesajícího počtu lékařů jsou již patrné v pohraničních regionech, nejhorší je situace v krajích Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském a na Vysočině, kde na jednoho praktika připadá kolem 1560 pacientů,“ uvedl europoslanec. Naopak nejméně citelný je podle něj úbytek lékařů v Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji, kde je asi 1300 pacientů na jednoho praktika.