Praha – Česká justice má být v budoucnu rychlá, komfortní a transparentní. K tomu má vést reforma justice, kterou vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Vládní priority pro oblast soudnictví a hlavní body reformy na dnešní tiskové konferenci představili premiér Mirek Topolánek a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
„Nechceme představit drobné i rozsáhlejší novely zákonů, jak jsme na nich pracovali v průběhu roku, ale chceme představit justici jako celek opatření,“ prohlásil před konferencí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Reforma spočívá zejména v elektronizaci justice, úpravě personální situace u soudů a ve změně některých zákonů, například procesních předpisů.
Usnadnit přístup občanů k soudům a urychlit soudní řízení má elektronizace české justice. První fáze projektu, jako například E-podatelna nebo InfoSoud, začaly fungovat již letos, příští rok by chtělo ministerstvo zprovoznit insolvenční rejstřík. Završením projektu má být kompletní elektronický soudní spis. Délku soudního řízení by měl také výrazně zkrátit nový systém doručování obsílek. Pokud si občan dopis v trvalém bydlišti nevyzvedne do deseti dnů, vhodí mu poštovní doručovatel psaní do schránky a soud ho považuje za doručené.
K efektivnějšímu fungování soudů má přispět i chystaný personální audit. Podle Pospíšila ministerstvo v současnosti neuvažuje o snižování ani o plošném nárůstu počtu soudců, audit se má zaměřit především na administrativní pracovníky. Misterstvo chce snížit některé kategorie zaměstnanců a naopak navýšit počet vyšších soudních úředníků. Ti mají mít v budoucnu možnost dosáhnout i vysokoškolského vzdělání. Úředníci se mají také starat o administrativní úkony, kterými jsou v současnosti zavaleni samotní soudci, což podle Pospíšila prodlužuje soudní řízení.
Soudci budou moci pracovat v takzvaných minitýmech ve složení: soudce, asistent, vyšší soudní úředník a zapisovatelka. Ministerstvo si od práce v minitýmech slibuje zvýšení výkonnosti soudů. Podle Pospíšila ale nepůjde o nařízení, o využití minitýmů mají rozhodovat předsedové soudů.
Další změnou má být složení kárných senátů, které rozhodují o kárných proviněních soudců. Podle návrhu reformy v nich mají v budoucnu zasednout vedle soudců i zástupci dalších právních profesí, například advokáti nebo notáři. Tím se má zajistit objektivita a nestrannost kárných řízení. Kárné senáty by také v budoucnu mohly na návrh ministra spravedlnosti odvolávat soudní funkcionáře, tedy předsedy a místopředsedy soudů, kteří jsou dnes prakticky neodvolatelní.
Dalším pilířem reformy je úprava norem. Největších změn se mají občané podle ministra dočkat v připravované velké novele občanského soudního řádu. Chystá se i novela trestního řádu, notářského a exekučního řádu a zákona o mediacích. Z kodexů Pospíšil připomněl chystané změny v trestním zákoníku, jehož novou podobu má do konce roku projednat vláda, a občanského a obchodního zákoníku. Změny mají přinést i novely profesních norem, jako zákona o soudech a soudcích nebo zákona o znalcích a tlumočnících.
Ministerstvo spravedlnosti diskutovalo o reformě s odborníky z řad právníků, exekutorů a ze státního zastupitelství. „Naším cílem není diktovat, ale seznámit odbornou veřejnost s celkem reformy a vizí, kterou chceme v dalších dvou letech ještě prosadit,“ tvrdí Jiří Pospíšil.
