Extremistický pochod v Plzni organizoval člen ODS

Plzeň - Sobotní nepovolený pochod neonacistů v Plzni, podle serveru iDnes.cz, organizoval člen ODS Václav Bureš. "Po zjištění, že organizuje takové akce, mu bylo členství zrušeno," řekl podle serveru člen Výkonné rady ODS Petr Štrunc. Server uvádí, že Bureš účastníkům akce také doporučoval, aby se ozbrojili.

Bureš nepořádal podobnou akci poprvé, už loni v dubnu na jeho popud protestovalo zhruba pět desítek extremistů na náměstí Míru v Plzni. Protest byl svolán proti, podle nich, nespravedlivému věznění Vlastimila Pechance, který byl odsouzen k sedmnáctiletému trestu za rasově motivovanou vraždu Roma Oty Absolona.

Štrunc také tvrdí, že už plzeňská ODS kontrolovala, zda mezi jejími členy nejsou extremisté, ale na žádného nepřišla, píše iDnes.cz. Bureš podle serveru řekl, že do ODS vstoupil loni na jaře. Za motiv označil to, že mu strana byla sympatická. Tvrdí ale také, že zrušení svého členství sám zástupcům ODS navrhl.

Zprávy o kontaktech představitelů ODS s lidmi, kteří bývají označováni za extremisty, se objevily už v minulosti. Například před 14 dny byla zveřejněna informace o tom, že několik politiků ODS podepsalo výzvu, mezi jejímiž signatáři figurují i představitelé krajní pravice. Poslanci, kteří se ztotožnili s výzvou volající po obraně hodnot, jako je národ, tradiční rodina a rozdělení rolí mezi mužem a ženou, ale spojení s extrémní pravicí odmítli. Petici prý podepsali proto, že jim byl její obsah sympatický. O tom, kdo výzvu připravil a spolu s nimi podepsal, prý nevěděli.

Mezi signatáři výzvy se objevila jména poslanců ODS Petra Plevy, Evy Dundáčkové, Aleny Páralové, Juraje Ranince, Josefa Ježka, Zdeňka Proseka a senátora Karla Tejnory. Jejich podpisy jsou na stejné listině jako zástupců hnutí Právo a Spravedlnost a sdružení Vlastenecká fronta, které Bezpečnostní informační služba zařadila ve výroční zprávě za rok 2006 mezi krajně nacionalisticky až xenofobně zaměřené organizace.

Neonacisté chtěli původně projít centrem Plzně. Ohlášenou akci, proti níž se zvedla vlna odporu, na poslední chvíli zakázal plzeňský primátor Pavel Rödl. Nacionalisticky orientovaná Dělnická strana kvůli tomu na Rödla podala trestní oznámení. Domnívá se, že zneužil pravomoci veřejného činitele a šířil poplašnou zprávu. Datum plánovaného pochodu odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942.