Praha - Ústav pro studium totalitních režimů oficiálně zahajuje činnost. Má shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období totalit včetně materiálů komunistické tajné služby. Pracovníci ústavu budou lidem zpřístupňovat svazky StB, zjišťovat informace nutné pro lustrace a pomáhat Národnímu bezpečnostnímu úřadu při prověrkách lidí, kteří by měli mít přístup k tajným dokumentům.
Ústav pro studium totalitních režimů dnes zahajuje svoji činnost
Ředitelem ústavu je historik Pavel Žáček, kterého zvolila rada ústavu. Ta by měla být sedmičlenná, senátoři ale zatím vybrali jen šest členů. Naplno začne ústav pracovat v nejbližších měsících. Od 1. března otevře badatelnu, déle bude trvat digitalizace archivu - možná až dva roky. V centru pozornosti je nyní předávání dokumentů od ostatních složek. Zajímavé materiály si historici slibují například od ministerstva obrany, které vlastní i některé dosud nezveřejněné dokumenty někdejší vojenské rozvědky či zpravodajské služby generálního štábu. Některé dokumenty, například o terorismu nebo krizových regionech zatím zůstávají v režimu utajení.
Ústav, který zatím fungoval v „přípravné fázi“, kdy například přebíral historické dokumenty, již několikrát upoutal zájem médií a veřejnosti. Loni například 57 poslanců z ČSSD podalo Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, na jehož základě ústav vznikl.
Na veřejnost se také nedávno dostal spor mezi vedením ústavu a civilní rozvědkou týkající se rozsahu písemností, které by tajná služba měla historikům předat. Poslední událostí byl návrh ústavu změnit seznam útvarů StB, jejichž příslušníci by neprošli lustrací a ztratili možnost získat práci u policie. Ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl, že problém nelze řešit pouze jeho nařízením, a pravidla tak zůstávají stejná.