Praha - Lidovci na celostátní konferenci přijali usnesení, ve kterém svým zákonodárcům doporučují, aby preferovali v pátek tajnou volbu. Veřejné hlasování v první volbě totiž podle nich nebylo důstojné. Liší se ale lidovecké názory na to, kterého kandidáta by měla strana svými hlasy v páteční volbě podpořit. O postavení vlastního kandidáta ale rozhodně neuvažují. Podle Jiřího Čunka by bylo takové počínání nesmyslné.
Lidovci podporují tajnou volbu prezidenta, považují ji za důstojnější
Tajné volbě ve druhém kole byla nakloněna většina poslanců, debaty o tom, kterého prezidentského kandidáta podpořit, byly ale bouřlivější. Členská základna by si na Hradě představovala Jana Švejnara, zákonodárci spíše Václava Klause. O kvalitách Švejnara přijela lidovce na sjezd přesvědčovat i Věra Luxová, vdova po předsedu Josefu Luxovi.
Lidovci se rozhodli do volby neposlat svého vlastního kandidáta. Jiří Čunek rozhodnutí zdůvodnil tím, že do volby zbývají jen tři dny a že by něco takového bylo nesmyslné. Případný kandidát by neměl vůbec žádnou šanci.
Každý další kandidát může samozřejmě zamíchat kartami, nicméně žádný ze zástupců KDU-ČSL Bobošíkové hlas nedá, reagoval Čunek na nominaci europoslankyně Jany Bobošíkové do prezidentské volby.
První volba ukázala nedůstojnost veřejného hlasování
Při první volbě sice lidovci prosazovali veřejné hlasování, zkušenosti z minulého týdne ale podle nich ukázaly, že takový způsob rozhodování o hlavě státu byl nedůstojný a chaotický. Předseda strany Jiří Čunek novinářům řekl, že pro vyplňování volebních lístků místo zvedání rukou se dnes na společném zasedání klubů vyslovilo 12 z 20 volitelů za KDU-ČSL. Lidovci mají v obou komorách celkem 24 zástupců - 13 poslanců a 11 senátorů. Například senátor Karel Barták by přišel hlasovat jen tehdy, pokud by mohl volit tajně.
Mnozí lidovci změnili názor na základě negativních zkušeností, některé utvrdily i podezřelé zásilky s nábojnicemi, které dostali někteří poslanci a senátoři. Komunisté dnes potvrdili, že nadále chtějí prezidenta volit před zraky veřejnosti.
„Je to názor obou parlamentních klubů, nikoho to nezavazuje k ničemu,“ uvedl předseda lidoveckých poslanců Pavel Severa. „Je to názor volitelů poté, co si prodělali v pátek a v sobotu,“ dodal Čunek.
O způsobu volby by podle lidovců měla na páteční společné schůzi obou komor rozhodnout skutečná většina volitelů, tedy většina z celkem 281 poslanců a senátorů při společném hlasování. Neměla by tak nastat situace, kdy většina zákonodárců by sice byla pro tajnou volbu, kvůli oddělenému hlasování komor by ale tato forma neprošla. Minule ve sněmovně převažovali zastánci veřejné volby, zatímco Senát se vyslovil pro diskrétní hlasování za plentou. Volbě prezidenta kvůli tomu předcházely několikahodinové procedurální spory.
Zřejmě ve středu by se podle Čunka kvůli způsobu volby prezidenta měli sejít předsedové všech parlamentních stran.