Praha - České tajné služby se v minulých měsících skloňovaly především v souvislosti s aférami kolem úniku informací. Posledním případem je zveřejnění videonahrávky schůzky prezidentova kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa. Už delší dobu se ale také mluví o reorganizaci zpravodajských služeb. Bezpečnostní rada státu dnes odsouhlasila, že místo v současné době tří by měly existovat v budoucnu jen dvě - rozvědka a kontrarozvědka, které by zastřešovaly jak vojenské, tak i civilní informační služby. Opozici se nelíbí, že o plánovaném zákonu nemá od vlády dostatečné množství informací.
Místo tří tajných služeb bude mít Česko jen dvě
Dvě jsou lepší než tři
V současné době má Česká republika tři tajné služby. Vojenské zpravodajství spolu s vojenskou kontrarozvědkou tvoří jednu z nich, dalšími dvěma jsou pak Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka (působí v zahraničí), a Bezpečnostní informační služba (BIS) neboli civilní kontrarozvědka (působí v Česku).
Nově by vznikly pouze dvě české tajné služby - současná BIS by plnila i vojenské zpravodajské úkoly, propojením civilní a vojenské kontrarozvědky by vznikl nový úřad Národní zpravodajská služba. Vojenské služby, které byly před několika lety sloučeny do jedné, by tím pádem na základě plánovaných kroků měly být opět rozděleny - část převedena do vnitřních bezpečnostních služeb (kontrarozvědky) a část do vnějších (rozvědky).
Opozice si stěžuje na nedostatek informací
„Osobně zastávám názor, že na počtu zas tak nezáleží, ale záleží na tom, jak vláda tyto služby úkoluje, jak se o ně stará a jak je potřebuje,“ komentuje výsledek dnešního zasedání bezpečnostního výboru stínový ministr vnitra František Bublan. Nelíbí se mu ale, že se jednání nemohl účastnit, ačkoli mu pozvání předseda vlády Mirek Topolánek údajně přislíbil.
Také ostatní opoziční politici zaujímají ke změnám většinou kritické stanovisko, především proto, že podle jejich slov nejsou o plánované reorganizaci dostatečně od vlády informováni.
Dohled vlády a dva stupně kontroly
Změnu v počtu služeb považuje Bublan celkově za pozitivní proto, že by mohla lépe určit působnost služeb a také upravit, komu budou přesně podřízeny. Současný systém kontroly nepovažuje za šťastný. Dnes na vojenské zpravodajství i na BIS dohlíží parlamentní komise, civilní rozvědka žádný dohled ale nemá. Zároveň civilní rozvědka spadá pod ministerstvo vnitra, armádní služba pod ministerstvo obrany, civilní kontrarozvědka je nyní podřízena přímo vládě.
Podle nové struktury by všechny služby měly patřit jen pod vládu. „Já tuto změnu vítám,“ říká Bublan, „zažil jsem obě pozice, byl jsem jak šéf civilní rozvědky, tak ministr vnitra, a vím, že spojení tohoto resortu s rozvědkou není dobré.“
Činnost zpravodajských služeb bude řídit premiér, jejich ředitele budou jmenovat a odvolávat ministři po projednání s příslušnými sněmovními orgány. Ty by měly představovat první stupeň kontroly pro tajné služby, druhým pak bude nezávislý kontrolní orgán.
Nový systém tak odpovídá představě Františka Bublana, který se domnívá, že služby by měly být pod patronátem jednoho koordinátora, který by dohlížel na jejich chod. Bublan také plně souhlasí s tím, aby šéfy rozvědky a kontrarozvědky vybíral parlament, zamezí se tak podle něho střídání vedení při každé změně vlády.
Záměr zákona o zpravodajských službách a jejich kontrole bude nyní projednávat vláda a následně i parlament.