Praha - Václav Klaus dnes pozval na Hrad premiéra Mirka Topolánka, ministryni obrany Vlastu Parkanovou a místopředsedu vlády pro EU Alexandra Vondru. Schůzky se účastnil také náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který je hlavním vyjednavačem české diplomacie v otázce amerického protiraketového deštníku. Cílem setkání byla koordinace českého postoje před dubnovým summitem Severoatlantické aliance v Bukurešti. Premiér na ní také uvedl, že hlavní smlouva o radaru bude uzavřena během několika týdnů, druhá (SOFA) pak v řádu měsíců.
Klaus s Topolánkem se domluvili na českém postoji před summitem NATO
Politici domlouvali, které aktivity v rámci jednání budou mít na starosti, dolaďovali ale také postoj české delegace, například k otázkám Kosova či Afghánistánu nebo rozšíření NATO. V Bukurešti totiž pozvánku do aliance dostanou Chorvatsko, Albánie a Makedonie.
Hlava státu bude mít hlavní úlohu při středečním zahájení vrcholné schůzky a také v pátek na jednání Severoatlantické aliance s Ruskem a Ukrajinou. Předseda vlády bude šéfem české delegace ve čtvrtek, kdy má NATO schvalovat závěry summitu a jednat o Afghánistánu, řekl Topolánek novinářům po konzultaci na Hradě.
Účastníci dnešní schůzky, s výjimkou Pojara, by měli Českou republiku na summitu zastupovat. Připojit by se k nim měl ještě ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který se po operaci vrátil tento týden do úřadu.
Severoatlantická aliance by na bukurešťském summitu mohla uznat přínos plánovaného systému protiraketové obrany. V současné době vypracovává technickou analýzu, která má mimo jiné ukázat, jaké oblasti Evropy by systém mohl pokrývat.
Jednání se blíží ke konci, počet odpůrců radaru ale neklesá
Jednání o radaru zahájila vláda s americkou stranou už loni. Česká diplomacie zatím nesjednala žádný termín na podpis hlavní smlouvy s
Američany o radaru, i když se objevily spekulace o 5. květnu nebo 28. dubnu. Stále se vyjednává především o hlavní smlouvě, na základě které by bylo možné základnu na našem území vybudovat. Druhá smlouva, známá pod zkratkou SOFA, má upravit podmínky pobytu amerických vojsk u nás. Jasněji budou mít obě strany také po dubnovém summitu NATO v Bukurešti.
Systém, který vyvíjejí USA, zahrnuje více součástí. Patří do něj například mobilní předsunutý radar v Japonsku, protirakety na Aljašce a v Kalifornii, protirakety umístěné na lodích a radar v Británii. Radar v Česku a silo s desítkou střel v Polsku by se měly podle diplomatů stát po summitu v Bukurešti dalším pilířem systému, schopného ochránit země před nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea.
Tento záměr se ale nelíbí Rusku, které umístění radaru v Česku a Polsku dlouhodobě kritizuje. Také výzkumy veřejného mínění opakovaně potvrzují, že většina Čechů je proti raketovému deštníku na našem území. Z politických stran mají určité výhrady sociální demokraté a komunisté, kteří požadují, aby lidé mohli o základně rozhodnout v referendu.