Praha - Investice do výstavby českých dálnic loni podruhé za sebou klesly, tentokrát o devět procent na 22 miliard korun. Naopak silnice první třídy se v podobě 16 miliard korun dočkaly největší finanční injekce od roku 1990. V následujících letech by dálniční výstavba měla nabrat opět na tempu.
Investice do dálnic loni klesly o devět procent na 22 miliard korun
Budování dálnic se zřejmě v následujících letech opět zrychlí. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce využít posledního rozpočtového období, kdy bude ČR moci čerpat z Evropských fondů větší sumu peněz. Na dopravní stavby by mohlo jít do roku 2013 až 145 miliard korun. Letos však ještě celková suma do dálnic a silnic první třídy bude stejná jako loni, tedy zhruba na úrovni 38 miliard korun.
Zanedbaná dopravní infrastruktura a chybějící úseky dálnic patří v Česku k nejpalčivějším problémům. Na následující léta se proto s podporou unie chystá stavební boom, kdy si stavební firmy přijdou každoročně na několik desítek miliard korun. Výdaje fondu dopravy se blíží 100 miliardám ročně. Ředitelství silnic a dálnic chystá jen na letošek vypsání tendrů na stavby za 40 miliard korun.
Problémem však zůstávají spory o to, kolik vlastně české dálnice stojí. ŘSD je terčem kritiky médií, která poukázala na to, že některé české dálnice jsou až čtyřikrát dražší než německé. Ředitel instituce Alfred Brunclík upozorňuje na to, že je třeba srovnávat podobné úseky a brát v úvahu inflaci a další vlivy. Provedené analýzy se ve svých výsledcích ale výrazně liší.
Podle průzkumu Eurostatu z roku 2005 je finanční náročnost výstavby českých dálnic na úrovni zhruba 75 procent průměru Evropské unie. Studie společnosti IBR Consulting srovnávala náklady na stavbu hradecké D11. Ta je údajně o 17 procent levnější než srovnatelné dálnice v Rakousku a naopak o 21 procent dražší než podobné dálnice ve Slovinsku.
Zatím nejúspěšnějším finančním obdobím byl pro rozvoj české dálniční sítě rok 2005, kdy stát na stavby vynaložil přes 26 miliard korun. Výrazně tomu pomohly peníze z evropských fondů. Naopak za posledních deset let se na dálnicích nejvíce šetřilo na přelomu tisíciletí, kdy mezi roky 1999 až 2001 nepřekročila roční částka pětimiliardovou hranici.
Ačkoliv roční investice do výstavby nemají mnoho společného s počtem otevřených kilometrů za daný rok, panuje mezi oběma ukazateli zhruba přímá úměra. Nejvíce nových dálnic, přes 60 kilometrů, se řidičům otevřelo předloni, kdy byly investice druhé nejvyšší a rok předtím rekordní. V letech 1999 a 2000, kdy se téměř neinvestovalo, nepřibyl poprvé od roku 1987 ani jeden kilometr dálnice.