Polovina dětí z ústavů v dospělosti poruší zákon

Praha - Zveřejněná vládní analýza odhalila šokující fakt: z více než poloviny dětí, které nevyrůstají v rodině se stanou zločinci. Odborníci totiž prostudovali osudy asi osmnácti tisíc dětí, které prošly nějakým sociálním zařízením. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas má do konce roku navrhnout řešení.

„Podobné analýzy jsou v zahraničí k dispozici už dávno, ta česká je svého druhu první, v níž vláda otevřeně uznala negativní důsledky ústavní výchovy na děti,“ upozornila ředitelka Institutu náhradní rodinné péče Natama Petra Vrtbovská. Jádrem problémů je podle odborníků roztříštěnost systému péče o ohrožené děti mezi několik resortů a kraje. Řešit by ji měl jeden resort, nejlépe ministerstvo práce a sociálních věcí. Kromě něj má ale v současnosti toto odvětví na starosti také ministerstvo školství, zdravotnictví, spravedlnosti a vnitra. Podle Petra Bittnera z Ligy lidských práv mezi sebou jednotlivá ministerstva navíc nekomunikují a ani spolu příliš nekonzultují koncepční změny.

„Přestože máme instituce, přestože máme celou řadu zákonů, přestože máme fungující mediační a probační službu, přestože v této oblasti působí celá řada neziskových a charitativních organizací, systém nefunguje tak, jak bychom si přáli,“ potvrzuje ministr vnitra Ivan Langer. V nejbližších čtyřech letech půjdou na prevenci kriminality stovky milionů korun. Kolik ale bude potřeba pro to, aby ze státních sociálních ústavů nevycházeli noví kriminálníci, nikdo nedokáže odhadnout. Podle ministerstva vnitra je jistý fakt, že celých 51 procent z dětí, které nevyrůstají v rodinách, dříve či později skončí v rukou trestního aparátu. A to se počítají jen ty, které nakonec policie chytí.

„Chceme, aby děti byly vychovávány především v náhradních rodinách,“ říká předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Podle lidoveckého místopředsedy vlády také musejí být výhodnější pravidla pro rodinnou péči a změnou musejí projít i ústavy, které dnes dají dětem úplně všechno, jen ne základní návyky pro samostatný život. S tím souhlasí i Vrtbovská: „Dobrá, fungující rodina je pro dítě jediným prostředím, ve kterém může prospívat.“

Vláda od jednotlivých krajů očekává, že přijdou s nápady, jak kriminalitě nejen mladistvých předcházet. Na nejbližší čtyři roky pro ně připravila 400 milionů na podporu různých projektů. Ty si ale kraje musejí vymyslet samy. „Škála těch projektů je široká. Od malých dětí až po dospěláky,“ informoval Ivan Langer. Poslanec Jeroným Tejc o dostatečné výši připravené částky pochybuje: „Projekt, který představil Ivan Langer, je poměrně ambiciózní. Je otázkou, zda na něj bude stačit 100 milionů korun ročně.“ Peníze na prevenci kriminality má na starosti ministerstvo vnitra, kde o ně může každý starosta požádat.

V ústavech vyrůstá v Česku přibližně 20 tisíc dětí, což je mnohem vyšší cifra, než v ostatních zemích EU. Situaci opakovaně kritizoval ombudsman i různé zahraniční instituce. Nejvíce dětí, přes 10 tisíc, žije v ústavech sociální péče, téměř 7500 jich je v dětských domovech a ve výchovných a diagnostických ústavech. Zhruba 70 procent dětí z dětských domovů se do ústavu dostane ze sociálních důvodů.