Praha - Téměř miliardu korun ročně utratí ministerstva za externí poradenství - právníky, ekonomické poradce, ale i PR služby. Průzkum České televize ukázal, že většina vládních resortů nemá o těchto nákladech jasný přehled. Některá z nich už proto vytvořila nový systém na investice do externích služeb.
Privatizace Budvaru, vstup do schengenského prostoru, velké armádní zakázky nebo start mýtného na dálnicích jsou příkladem miliardových projektů, za kterými ale stojí další stovky milionů výdajů. Většina ministerstev celkové sumy za poradenské služby pohromadě nemá. „Je pochopitelně na správci každé kapitoly, aby tento krok volil jen v nejnutnějších případech,“ vyjádřil se k najímání externích firem ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministerstva platí především právníky, konzultanty nebo poradce. V žebříčku zkoumaných resortů nejvíc utrácí resort dopravy, zhruba 200 milionů ročně. Následuje ministerstvo financí, které utratilo za loňský rok 125 milionů, ministerstvo spravedlnosti 55 milionů a resort obrany přiznává 50 milionů korun.
Resorty životního prostředí, průmyslu a obchodu a zdravotnictví sumy nezveřejnily. Nejčastěji s odůvodněním, že dohledat v jednotlivých smlouvách spolupráci s externími poradci je příliš složité. „To je pochopitelně věc, kterou musí každý ministr velice bedlivě sledovat. Měl by si vést jasnou evidenci o tom, kolik a za které služby se utratilo,“ nesouhlasí s takovým nemanažerským přístupem analytik ČSOB Tomáš Sedláček.
„Vždycky je to těžké, když tam tečou takové peníze,“ komentovala množství výdajů ministryně obrany Vlasta Parkanová s tím, že na kontrolu má ale celý odbor vnitřního auditu.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že kvůli lepšímu přehledu podepsalo smlouvu na tři roky s advokátní kanceláří za 400 milionů, nově hledá reklamní agenturu za 150 milionů. „Chceme být dobrými hospodáři, nakupujeme jenom to, kde si nevystačíme sami,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Podle soudce znojemského soudu Petra Slunského, který má s ministerskými případy zkušenost, jsou mnohdy služby placených externistů zbytečné. „Kdo jiný by měl znát a ovládat zájmy ministerstva, než jejich zaměstnaný právník,“ ptá se Slunský.
„Je jasné, že v řadě arbitráží jsme žalováni o miliardové částky, a ty prostředky jsou adekvátní tomu, abychom si ušetřili takovéto výdaje,“ vysvětluje smysl externího poradenství ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Jen v mezinárodní arbitráži státu s Nomurou zaplatilo ministerstvo financí za právníky tři čtvrtě miliardy korun.
