Praha - Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi poslanci přerušili do doby, než jej vláda doplní o definici a ocenění majetku, který chce církvím vydat. Dolní komora tak rozhodla na návrh poslance ODS Vlastimila Tlustého. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče je požadavek jeho stranického kolegy v rozporu s duchem dosavadní vládní předlohy. Verze církevního zákona počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. Za šedesát let by to mělo být i s úrokem celkem asi 270 miliard korun.
Jednání o majetkovém vyrovnání s církvemi sněmovna přerušila
Hlavním cílem koalice bylo dostat zákon do druhého čtení. Jednání se ale protáhla, neboť se do rozpravy přihlásilo množství poslanců. K hlasování se tak poslanci dostali až po pěti hodinách. Kromě návrhu Vlastimila Tlustého se hlasovalo i o dvou návrzích komunistů, které sněmovna zamítla. KSČM chtěla buď zamítnutí nebo vrácení návrhu zpět do vlády k dalšímu dopracování. Požadovala také vytvoření parlamentní komise, která by majetkové vyrovnávní s církvemi znovu probrala.
Poslanec ODS a kritik zákona Vlastimil Tlustý nakonec úspěšně navrhl, aby sněmovna projednávání vládního návrhu zatím přerušila nebo odročila. Kabinet by podle něj měl doplnit předlohu tak, aby byl jasný rozsah či definice majetku, kterého se týká. „Schválit zákon, ve kterém zbudou tyto pochybnosti, a čekat na arbitráže a rozhodnutí ústavního soudu, je nepředstavitelné riziko,“ prohlásil Tlustý.
Hlasování o Tlustého návrhu potvrdilo názorové rozpory uvnitř ODS. Odročení kromě Tlustého podpořili i další dva občanští demokraté - Juraj Raninec a Jan Schwippel. Kromě nich byla pro odročení celá opozice. Podle premiéra Mirka Topolánka bude dnešní rozhodnutí znamenat
jisté zpoždění, vláda ale normu upravit může. Poslanec ODS Michal
Doktor ale míní, že to znamená změnu koncepce celého zákona a potrvá to dlouho. Podobný názor má i Gandalovič.
Opozice je proti návrhu, část ODS má výhrady
Sociální demokraté již stejně jako komunisté oznámili, že pro návrh hlasovat nebudou. ČSSD tvrdí, že zákon je výsledkem politického obchodu, který měl získat hlasy lidovců pro znovuzvolení Václava Klause hlavou státu. ODS i KDU-ČSL to popírají. ČSSD a KSČM vládní návrh kritizují jako příliš drahý pro stát, socialisté mají vlastní variantu majetkového vyrovnání.
„Církevní majetek nikdy nebyl církevním majetkem v tom smyslu, v jakém je vnímaný podle tohoto zákona, proto ho nebudeme podporovat,“ řekl Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu (KSČM).
Někteří občanští demokraté mají k navrženému modelu také výhrady a žádají jeho úpravy. „Šedesát let splátek považuji za nepřijatelně dlouhou lhůtu. Je to prostě v tomto případě zadlužení snad i pravnoučat,“ uvedl Tlustý.
Námitky proti zákonu má i místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Doba splácení se jí zdá také příliš dlouhá. Chtěla by ji zkrátit z šedesáti na dvacet let. Úroky by pak podle ní byly nižší. O takovém návrhu by byly ochotné diskutovat i menší koaliční strany. „Čím kratší ta doba bude, tím lépe. Znamená to větší jistotu pro obě strany,“ řekla ČT poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Němcová chce ve druhém čtení diskutovat o vyjmutí některých specifických budov, například katedrály sv. Víta, z obecné smlouvy. Chrám by měl podle ní zůstat v majetku státu a být spravován společně s katolickou církví.