Praha - Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer jednal na bezpečnostní konferenci v Praze s politickými špičkami o propojení systémů protiraketové obrany NATO a USA. Původně měla přijet i šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová, aby podespala hlavní smlouvu o radaru, ale svůj program musela změnit. Scheffer považuje bezpečnost zemí aliance za nedělitelnou, přičemž americká protiraketová obrana je podle něj významným krokem v rámci aliance.
Bezpečnost zemí aliance je podle šéfa NATO nedělitelná
Jaap de Hoop Scheffer označil za klíčový problém velení v rámci společné protiraketové obrany NATO a USA a zároveň dodal, že pokud ho někdo zvládne vyřešit, pak právě NATO.
Zároveň probíhají jednání o technickém propojení obou systémů. Problémem je, že ten americký je výrazně dál. „Systém už je ve fázi technického vyměňování disket a propojování počítačových systémů tak, aby se data sdílela,“ potvrdil první náměstek ministerstva zahraničí Tomáš Pojar.
Scheffer o kritice radaru: Rozhodnutí je čistě česká věc
Se stavbou radaru nesouhlasí většina Čechů. Scheffera v Praze přivítala také demonstrace stovek odpůrců radarové základny. Výhrady má opozice, i někteří členové vládní koalice.
„Dnes jsem jednal s různými českými představiteli, jak vládními, tak opozičními. Ale rozhodnutí je samozřejmě čistě česká věc, do toho já nemohu zasahovat,“ komentoval Scheffer.
Šéf opoziční Sociální demokracie Paroubek potvrdil odmítavý postoj opozice a zdůraznil, že neexistuje nic, čím by generální tajemník NATO mohl zvrátit pevný postoj sociální demokracie.
Polsko nespěchá
I přes odpor opozice a velké části veřejnosti postupují americká jednání s Prahou rychleji než ta s Polskem. Nová polská vláda je opatrnější a klade si víc podmínek, například požaduje víc peněz na armádu.
„Současná americká administrativa má naspěch, prezidentské volby se blíží. Nám ale nejde o čas. Trváme na podmínkách, které budou výhodné pro bezpečnost Polska a Evropy,“ potvrdil polský náměstek ministra zahraničí Witold Waszzykowski.
Branný výbor amerického Kongresu už minulý týden vyčlenil na výstavbu základen ve střední Evropě 720 miliónů dolarů. Peníze ale uvolní až poté, co projekt schválí český a polský parlament.