Praha - Obcím je třeba poskytnout metodický návod, jak reagovat v případě oznámení o shromáždění. Takový je závěr zasedání Rady pro mezinárodní menšiny, jíž předsedá ministryně Džamila Stehlíková. Shromažďovací zákon je podle ní vyhovující, není proto zas až tak nutná jeho změna, ale spíše - vzhledem k jeho liberálnosti - postup, jak jej v praxi vykládat a používat. Jednat o zákoně bude s ministrem vnitra Ivanem Langerem a spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. Spolupracovat by s nimi měla i Legislativní rada vlády. „Z debaty může vyplynout i technická změna,“ nevyloučila Stehlíková.
Stehlíková: Více než změnu shromažďovacího zákona potřebují úřady návod
„Konkrétním krokům budou předcházet právní analýzy,“ objasnila postup ministryně. Nejprve je podle ní potřeba vypracovat návod, jak by obce v případě ohlášených shromáždění měly postupovat v praxi. Cílem je zabránit tomu, aby svolavatelé demonstrací nebo pochodů zákon o shromažďování zneužívali k akcím namířeným ve skutečnosti proti některým národnostním menšinám, místo toho, aby se sešli v souladu s nahlášeným účelem. „Zejména v poslední době jde o téma, které nikdy nebylo tak aktuální jako dnes,“ domnívá se člen rady a tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus.
Souhlasí i s tím, že úpravy zákona jsou po jeho výkladu až druhořadé: „Jak říká paní ministryně, má to dvě roviny. Legislativní, kde bude postačovat drobná úprava, protože my jsme zastánci toho, že Listina základních práv a svobod je, když už ne svatý, tak jistě posvátný text. A pak jde o to, jak je právo vykládáno a hlavně aplikováno.“
Tři dny na rozhodnutí jsou málo, říkají úředníci
Aktuálností problému Kraus naráží na nedávné demonstrace v Praze a Plzni, jejichž ohlášený záměr byl v rozporu s tím skutečným. Obě města před protesty i po nich opakovaně řešila, jaký správně postupovat. Zvyšující se počet ohlášení vedlo plzeňský magistrát k návrhu na změnu schvalovacích podmínek pro shromáždění.
Nejvíce úředníky pálí pouze třídenní lhůta, kterou mají na rozhodnutí. Chtěli by ji změnit ze tří dnů, zahrnujících i víkendy a svátky, na tři dny pracovní. V boji proti extremismu je třeba postupovat i tímto „drobným“ způsobem, domnívá se Kraus, neboť „se jím cítí zasaženy nejen všechny menšiny, ale vlastně všichni slušní lidé“.