Češi nejčastěji pociťují diskriminaci z důvodu věku

Praha - Češi se nejčastěji cítí diskriminováni pro své stáří, na vlastní kůži věkovou diskriminaci zažilo téměř 20 procent lidí, mladých i starých. Diskriminace se nejčastěji projevuje v zaměstnání - týká se výše platu i obav ze ztráty zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu Masarykovy univerzity v Brně, jehož výsledky byly představeny při debatě o stáří v pražském Lichtenštejnském paláci.

„Zákoník práce po novelizaci tato ustanovení neobsahuje, pouze odkazuje na takzvaný antidiskriminační zákon, který ovšem byl minulý týden vetován prezidentem republiky,“ řekla na konferenci ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. Česko totiž zatím antidiskriminační zákon nepřijalo jako poslední země EU. Hrozí jí za to od Evropské komise žaloba a vysoké pokuty.

Nejrizikovějším místem je zaměstnání 

Více než polovina lidí slyšela o někom, kdo pro svůj věk přišel o práci. Třetina lidí pak v průzkumu vypověděla, že o práci z důvodu stáří přišla osobně nebo se to stalo někomu z blízkých. Od roku 2003 do roku 2007 stoupla zkušenost se ztrátou zaměstnání z důvodu věku z 24 procent na 34 procent. Vzrostl také podíl lidí, kteří se domnívají, že mají vinou svého stáří nižší plat, než by si zasloužili.

Nemusí to však nutně znamenat, že se situace zhoršila. Může to být naopak důsledkem toho, že společnost je na tyto věci citlivější a dokáže si spojit svůj problém s věkovou diskriminací.

Problémy mají teenageři, senioři a starší ženy

Věkovou diskriminací trpí podle průzkumu převážně starší lidé nad 55 let a pak velmi mladí kolem 18 let. „Pouze ve věku od 30 do 39 let je ta pravděpodobnost nejmenší, pokud ovšem nejste žena, protože ženy touto věkovou diskriminací trpí mnohem častěji než muži,“ řekla Vidovičová.

Seniorům prý také často vadí, že se k nim nepřistupuje s velkou úctou, cítí se jako občané druhé kategorie. Rozčilují je například nevhodné vtipy o stáří a slovní výpady na staré lidi v městské hromadné dopravě. Podle Vidovičové starším lidem také vadí, když je neznámý člověk oslovuje například „babičko“ nebo „dědečku“. Více než třetině lidí pak nevyhovuje nedůstojné oslovování u lékaře. Situace se prý ale postupně zlepšuje.