Praha - Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Václava Klause ve věci jmenování justičního čekatele Petra Langera. Prezident jeho a další čekatele odmítl před třemi lety jmenovat soudci kvůli nízkému věku. Jeho rozhodnutí považovali kandidáti za nesprávné, bránili se tedy žalobami, v jejichž podávání vytrval ale jen Langer. Klausovi soud nyní nařídil, aby s rozhodnutím o jeho jmenování neotálel. Proti verdiktu se už nelze odvolat, pouze je možné podat ústavní stížnost. Zda tak prezident učiní, to se rozhodne až po doručení písemného rozhodnutí, uvedl jeho mluvčí Petr Hájek.
Soud: Klaus musí rozhodnout o jmenování čekatele nebo říct, proč nechce
Langer patřil ke 32 z 55 čekatelů, které Klaus odmítl v roce 2005 jmenovat do funkce soudce. Zdůvodnil to jejich nízkým věkem, nedosáhli totiž ještě třiceti let. Takovou věkovou hranici stanovil soudcům zákon v roce 2003. Podle jeho přechodného ustanovení se ale omezení netýkalo právníků, kteří již byli justičními čekateli před přijetím zákona. Odmítnutí čekatelé podali stížnost k Ústavnímu soudu, ten je odkázal na obecní soudy.
Městský soud v Praze dal Klausovi lhůtu do ledna 2007, ve které musel o Langerovi rozhodnout a své stanovisko zdůvodnit. Nestalo se tak, protože prezident ještě čekal na stanovisko Nejvyššího správního soudu. Ten nyní určil, že hlava státu o případném jmenování Langera soudcem musí rozhodnout bez otálení, a pokud jej nejmenuje, svůj postup musí řádně zdůvodnit.
V řízení o kasační stížnosti podal také Klaus neúspěšně námitku podjatosti proti dvěma soudkyním, u kterých mu vadilo, že byly do své funkce jmenovány poměrně mladé, přibližně v 25 letech. Domníval se, že proto nemohou nezávisle rozhodnout spor, jehož podstata tkví v názorech na nejnižší možný věk pro jmenování soudce.
Soud: Prezident není nad zákonem ani mimo jeho kontrolu
Nejvyšší správní soud při verdiktu zopakoval své starší stanovisko, podle kterého je možné přezkoumat některá prezidentova rozhodnutí ve správním soudnictví. Hlava státu při jmenování soudců uplatňuje státní moc a musí se pohybovat v mezích, které určuje zákon, nemůže si vytvářet podmínky, které v zákoně obsaženy nejsou. „Prezident republiky není nad zákonem ani mimo jeho kontrolu,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Správní soud ale upozornil také na to, že na jmenování do funkce soudce neexistuje právní nárok. Nicméně očekávání kandidátů, že o jejich kandidatuře bude rozhodnuto zákonným způsobem a v rozumné lhůtě, považuje za legitimní.