Praha - Během tří jednacích dní plných hádek a obstrukcí stihli poslanci pouze interpelovat vládní ministry a premiéra Mirka Topolánka. Ten během nich připustil možnost přeměny fakultních nemocnic na akciové společnosti skrze obchodní zákoník. Dnes se nekonala ani mimořádná schůze, kterou svolala ČSSD kvůli situaci v české justici, poslanci totiž neschválili její program. Jednat by se proto mělo o změně počtu členů ve sněmovních výborech a návrh na ustavení komise k vyrovnání státu a církví.
Výsledek jednání sněmovny - hádky a přestávky
K několika desítkám dalších bodů se poslanci vrátí zřejmě příští týden na mimořádném jednání. Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř potvrdil, že koalice shromáždila dostatek podpisů pro vyvolání takové mimořádné schůze. Měla by podle něj mít zhruba 35 bodů, mezi nimiž nechybí například návrh na osvobození novorozenců od poplatků za pobyt v porodnici, novela penzijního zákona, která má dál zvyšovat věk pro odchod do důchodu, návrh změn v nemocenské a návrh nového zákona o policii.
Program schůze - interpelace a hádky
Čtvrteční jednání poslanců se neslo v duchu dohadování, poslanci stihli jen interpelace na premiéra a ministry. Během nich premiér Topolánek připustil, že by se převod fakultních nemocnic na akciové společnosti mohl povolit skrze nový obchodní zákoník, a to díky možnosti zřizovat neziskové obchodní společnosti. Premiér připomněl svůj slib z minulého pátku, že rozhodnutím vlády nebo ministerstva zdravotnictví nebudou fakultní nemocnice převáděny na akciové společnosti. Podle Topolánka to ale samozřejmě neznamená, že by to nebylo možné zákonem.
Než se vůbec poslanci k interpelacím dostali, strhla se opět slovní přestřelka. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek napadl vládní koalici, že nemá zájem na projednávání novel zákonů a je jim milejší ovládnutí výborů. Podle Haška středečními i čtvrtečními obstrukcemi utrpěl společný obraz sněmovny před veřejností. Proti tomu vystoupil ale ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), kterému se nelíbil výraz „společný obraz“ a projevy nekoaličních poslanců nazval „plky“. Proti tomu protestoval předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Požadoval, aby komunisté nebyli se slovem plky spojováni. Obstrukce jsou podle Kováčika legálním nástrojem v boji proti některým vládním opatřením.
Institut mimořádných jednání využívá spíše opozice
Jednání mimo řádný program sněmovny je nástroj, který využívá spíše opozice. Může tak zvýšit tlak na kabinet a dostat do programu jednání témata, která se jí nepodaří prosadit v rámci běžné schůze. K vyvolání mimořádného jednání stačí podpisy 40 poslanců, sama ČSSD jich má přitom 71. Program mimořádné schůze je dopředu daný, nelze ho rozšiřovat ani zužovat. Je ale možné ho hned v počátku neschválit, a tím celou schůzi ukončit vlastně dřív, než začne.
Spory o výbory ochromily středeční jednání sněmovny
Středeční jednání poslanců ve sněmovně poznamenaly spory koalice s opozicí kvůli koaličnímu návrhu na změnu počtu členů v poslaneckých výborech. Přestávky na schůzky klubů a také hádky jednání úplně zablokovaly. Hádky zcela zablokovaly projednávání novel a zákonů, mimo jiné hlasování o výjimkách ve zdravotnických poplatcích.
Zvýšení počtu členů ve výborech by umožnilo vládě jejich kontrolu. Šéf klubu ODS Petr Tluchoř navrhované změny již dříve zdůvodnil tím, že po odchodu tří poslanců ze sněmovní frakce ČSSD v dolní komoře funguje většinová koalice, která by měla mít převahu i ve výborech. Nyní je ve většině výborů sudý počet míst, která mají koalice a opozice rozděleny půl na půl. Opozice s tím ale nesouhlasí. Socialisté poukazují na to, že změna počtu členů ve výborech by popřela výsledky voleb v roce 2006.
„Bramboračka“ ve sněmovně
Alexandr Mitrofanov z deníku Právo vidí na současné situaci i pozitivní stránku. „Myslím, že to, co se právě ve sněmovně děje, je důkazem toho, že koalice je i navzdory všemu schopná nějakého společného aktu. Předvedla to právě tím, že se dokázala domluvit na svolání mimořádné schůze,“ řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Jindřich Šídlo z Hospodářských novin naopak předpovídá, že po dva následující roky do voleb bude sněmovna akceschopná čím dál méně. „Tahle bramboračka tam bude čím dál častější,“ uvedl.