Praha - Každá druhá žena se v životě setkala s nějakou formou sexuálního obtěžování či znásilněním. Následky zneužívání nekončí u oběti, ale často se promítají do dalších generací. Převážná většina v dětství zneužívaných žen je navíc obětí rodinných příslušníků. Ženám, které byly v dětství zneužívány, pomáhá občanské sdružení Élektra. Jejími terapiemi zatím prošlo kolem 700 žen. Třetinu z nich zneužíval vlastní otec, další třetinu jejich bratr.
Zneužívané ženy jsou většinou obětí vlastních příbuzných
„Ženy se odhodlávají několik desítek let, než do sdružení přijdou. Nejmladší ženě, která prošla terapiemi, bylo 15 let, nejstarší 83 let,“ uvedla redaktorka Martina Kvašová.
Z údajů sdružení Élektra vyplývá, že vůbec nezáleží na tom, v jaké sociální vrstvě dítě vyrůstá. Většina zneužívaných dětí žije ve středoškolských a vysokoškolských rodinách.
Podle Zory Urbánkové z Élektry jsou zneužívané ženy pachatelem často přesvědčovány o tom, že se nic neděje. Bývá v nich také vyvoláván pocit viny, že si za zneužívání mohou samy. Pokud se s problémem obrátí třeba na matku, stává se, že nejsou vyslyšeny a někdy jsou dokonce označeny za lhářky. „Dítě se tak učí takzvané normě. Proto se také setkáváme s tím, že zneužívaná žena může zneužívat své děti,“ uvedla Urbánková.
Celkový počet zneužívaných žen nelze určit. Podle policejních statistik se na povrch dostanou jen tři procenta případů. Na specializovaná sdružení se obracejí i týraní muži, jejich počet je ale minimální. Průzkum Linky bezpečí z roku 1998 přesto uvádí, že v dětství bylo zneužito asi 17 procent chlapců.