Republikovou radu má podle Bursíka řídit šéf Strany zelených

Praha - Předseda zelených a vicepremiér Martin Bursík navrhne na mimořádném sjezdu, který přes nesouhlas části vedení zelených svolal na 5. až 7. září, aby stranický lídr stanul v čele předsednictva i republikové rady. Jedním z důvodů může být i to, že širší vedení strany řízené poslankyní Olgou Zubovou v poslední době kritizovalo některé jeho kroky ve vládě. Namísto samostatně voleného předsednictva by měla podle Bursíka být rada napříště vedena stranickým lídrem, jako je tomu v širších vedeních ostatních parlamentních stran.

Pro svolání sjezdu ve středu večer hlasovali čtyři členové vedení, proti byli dva, jeden se zdržel. Bursíkovi odpůrci se domnívají, že nepostupoval v souladu se stanovami, proto zvažují, že se obrátí na stranickou ústřední revizní komisi, případně na soud.

„Mimořádný sjezd lze podle našeho výkladu stanov svolat za podmínek, které nebyly splněny. Řádný sjezd se koná jednou za dva roky, mimořádný mohou svolat dvě pětiny krajských organizací nebo dvě pětiny základních organizací či dvě pětiny členů, případně se sjezd koná, odstoupí-li dvě pětiny předsednictva nebo ústřední revizní komise,“ řekla první místopředsedkyně strany Dana Kuchtová.

O kandidatuře do čela strany uvažují zatím pouze Bursík a Kuchtová, ani jeden z nich ji dosud nepotvrdil.

„Je třeba upravit strukturu republikové rady tak, aby byla standardní jako v jiných stranách, to znamená, že republikovou radu řídí a vede předseda strany, což garantuje kontinuitu témat a politiky mezi předsednictvem, republikovou radou a sjezdem,“ přiblížil svůj návrh Bursík.

Kuchtová míní, že Bursík chce moc soustředit do svých rukou

Podle Kuchtové tak chce Bursík soustředit všechnu moc do svých rukou. „Do chvíle, kdy se mu republiková rada nestavila na odpor, mu dosavadní struktura nevadila,“ konstatovala. Za dva měsíce se pokusí připravit vlastní návrh změny stanov, nepůjde však podle ní o protinávrh, protože Bursíkův zatím neviděla.

Zatímco v ostatních stranách se podle Kuchtové rozhoduje kolektivně, v SZ i v předsednictvu hodně rozhoduje Bursík sám a svá rozhodnutí často s nikým nekonzultuje, tvrdí Kuchtová.

Šéf zelených nechce oslabit radu  

Bursík zdůraznil, že nechce zrušit nebo oslabit radu, naopak má zájem „zachovat a možná posílit princip nominace radních z regionů“. „Vycházíme z toho, že krajské volby nám vygenerují novou vrstvu funkcionářů,“ vysvětlil s tím, že zelení o křesla v zastupitelstvech krajů budou usilovat poprvé. Protože se ale sjezd odehraje několik týdnů před volbami, noví lidé se podle Kuchtové nebudou moct ucházet o funkce ve vedení strany. „Nevíme, kdo získá důvěru voličů, proto by posloupnost měla být opačná,“ soudí.

Sjezdu se zúčastní jeden delegát na osm členů, protože základna nejmenší vládní strany nyní čítá zhruba 2 400 lidí, mělo by se na kongresu sejít kolem 300 delegátů. Podle Zubové před sjezdem Bursíkovi sympatizanti zakládají nové organizace, aby získali na zasedání převahu. Ve Středočeském kraji tak v poslední době mělo vzniknout 11 nových organizací. Bursík to nechtěl komentovat s tím, že o tom nemá informace.

Strana se podle Bursíka taky musí rozhodnout, jestli půjde doprava, středem nebo doleva. Konceptů je několik, Bursíkův je prý středový. Spolu s Kuchtovou ale odmítají cestu levou a tedy cestu odchodu z koalice, kterou podle nich požaduje místopředseda Republikové rady strany Matěj Stropnický. Ten to nepotvrdil, s postupy zelených ve vládě ale moc nesouhlasí: „Bursík byl ten, který když ve Straně zelených začínal, tak velmi podporoval to, aby naopak Strana zelených měla vlastně jakési dvojí vedení širší a užší, a aby se rozhodovalo na co nejširších plénech.“