Praha - Zástupci politiků i novinářů se v dnešních Otázkách Václava Moravce shodli na nutnosti změny tiskového zákona. V žádném případě by to ale nemělo znamenat omezování svobody slova. Mělo by se jednat spíše o zjednodušení v oblasti práva na odpověď a dodatečné sdělení. Politici nevyloučili ani možnost jednání o zavedení takzvaných tiskových soudů.
OVM: Politici i novináři by uvítali změnu tiskového zákona
K úpravám tiskového zákona vyzval v pondělí premiér Mirek Topolánek (ODS). Současná právní úprava by podle jeho slov potřebovala zpřesnění v oblastech věnovaných omluvě a ochraně osobnosti. Potřebu změny zákona připustil v dnešních Otázkách Václava Moravce také místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath: „Já jsem zastáncem co nejširší svobody slova. Myslím, že jakékoliv poručníkování těmto svobodám není dobrou tendencí. Na druhou stranu to, co já vnímám jako velkou chybu našich médií, je, že tu svobodu slova vnímají jednostranně. Myslím si, že i ten druhý, proti kterému směřuje nějaké obvinění, nějaká kritika, by měl mít právo na určitý prostor.“ Zpřesnění by si proto zákon podle něj zasloužil v oblasti dodatečného sdělení a práva na odpověď.
K Rathovu názoru se přiklání rovněž místopředseda Syndikátu novinářů Jan Punčochář: „My jako novináři neprotestujeme proti zpřesnění těch pravidel. Ty paragrafy jsou tak složité, že dnes prakticky nikdo není schopen zformulovat dodatečné sdělení nebo odpověď na článek v novinách tak, aby ji ti novináři akceptovali.“ Zároveň však také dodal, že politici by si ušetřili celou řadu problémů, kdyby poskytovali novinářům součinnost v době, kdy je o to žádají, tedy v momentě, kdy připravují konkrétní článek.
Případným změnám v tiskovém zákoně není zcela nakloněn senátor a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že změny, které plánuje Topolánek, nemají v Senátu téměř žádnou podporu. Připustil ale, že by bylo možné uvažovat o zobecnění současné právní úpravy.
Politici i novináři také naznačili, že by uvítali zavedení instituce tiskových soudů, které by pružně rozhodovaly o tom, zda se má uplatnit právo na odpověď nebo dodatečné sdělení. Podobnou praxi již využívá například sousední Rakousko.