Praha - V tomto týdnu hostí Česká republika generální koncil Světového svazu baptistů. "Praha je domovem pro baptisty a je velice krásné se sem moci vrátit. Máme zde své počátky od Jana Husa, který začal protestantské úsilí," vysvětluje John. V. Upton z Baptistické generální asociace ve Virginii, proč bylo pro pořádání koncilu vybráno zrovna české hlavní město.
Praha hostí koncil baptistů
„Uvědomujeme si, že jsme v Praze v bezpečí. Můžeme se sejít a modlit se za lidi v částech světa, kde takovou bezpečnost nemají,“ uvedl také. K baptistům se na celém světě hlásí přes 110 milionů lidí. V České republice, kde začaly baptistické sbory vznikat před více než sto lety díky německým a americkým misionářům, asi dva a půl tisíce.
Bratrská jednota baptistů sdružuje v naší zemi 37 sborů. Baptistická církev má kongregační strukturu - každý místní sbor je samostatný. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálního seskupení a do Světového svazu baptistů.
Začátky baptistické církve spadají do 16. století
Název církve pochází z řeckého slova znamenajícího „ponoření“ neboli křest. Baptisti nekřtí nemluvňata. Hlásí se k radikálnímu křídlu protestantské reformace, které v 16. století začalo udělovat křest teprve v okamžiku, kdy byl věřící schopen osobně a vědomě vyznat víru. Pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, byl u baptistů po svobodném rozhodnutí pro křesťanskou víru pokřtěn znovu. Na základě toho dostalo toto radikální křídlo označení anabaptisté neboli novokřtěnci.