Praha - Je třeba srovnat obě studie o radaru, doporučuje vládě vicepremiér Jiří Čunek poté, co tři odborníci z Akademie věd ČR zpochybnili ve své zprávě bezpečnost i smysl umístění protiraketové základny v Brdech. Tvrdí, že paprsek plánovaného amerického radaru může odrazem od letadla nebo nízké oblačnosti ohrožovat zdraví lidí. Chtějí proto rozšířit bezletovou zónu. Ministerstvo obrany ale se závěry studie nesouhlasí. "Bezletová zóna tak, jak je stanovená, je dostatečná," namítá mluvčí resortu Andrej Čírtek.
Armádní hygienik: Oponenti srovnávají jiný typ radaru
Závěry expertů se rozcházejí se zprávou o vlivu radaru, kterou si nechala vypracovat vláda a podle které jsou zdravotní rizika vyloučena. „Myslím, že je to vážná věc a je potřeba ji konfrontovat s odborníky, kteří vládě předkládali zprávu původní, a znovu informovat vládu, jak dopadl jejich rozpor,“ nabízí možný způsob dalšího postupu Čunek. „Protože pokud jsem si vědom, ve vládě nesedí ani jeden odborník, který by byl fyzikem na té úrovni, že by mohl tyto věci zkoumat,“ dodal.
Podle starosty obce Trokavec v brdské oblasti Jana Neorala nebere vládní zpráva - na rozdíl od té akademické - v potaz odrazy hlavního paprsku radaru od inverzních vrstev. Dále nepočítá s impulzním provozem radaru a střední hodnotu výkonu vydává za maximální. Kritizuje, že měření radaru na Marshallových ostrovech, který má být údajně přesunut do Čech, se dělala přímo u radaru, nikoli ve vzdálené zóně, což je špatně.
Vědci prý zkoumali jiný typ radaru
Armádní hygienik Petr Navrátil ale naopak tvrdí, že nejnovější studie vychází z parametru jiného zařízení. Analýza prý zkoumá parametry radaru XBR, zatímco v Brdech by měl být umístěn typ EBR. Navrátil byl v týmu odborníků, kteří pro českou vládu hodnotili zdravotní rizika radaru přímo na ostrově Kwajalein. Právě odtud by měl být radar převezen do Česka.
"Zaměňují data, která se týkají tohoto radaru, který má být umístěn v
Brdech, s daty jiných radarů," řekl Navrátil ke zprávě, kterou vypracovali
fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na
radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký.
Podle armádního hygienika je bezletová zóna na základě měření na Kwajaleinu v pořádku a poškození zdraví obyvatel nehrozí. „Tak, jak nedošlo do dneška k poškození zdraví ani jednoho z obyvatel a pracovníků atolu Kwajalein,“ konstatoval Navrátil.
Spory o výkon radaru
Obě zprávy postupují při posuzování vlivu radaru stejným způsobem, do téhož vzorce ale dosazují různá čísla. Výsledky se pak diametrálně liší, podle jedné zprávy radar je bezpečný, podle druhé nikoli. „Ty údaje, které používá oponentská zpráva, nejsou přesné. My vycházíme z našich údajů - ty jsou ale bohužel utajované,“ vysvětluje armádní hygienik.
Výkon radru, který potvrdila i americká armáda, je ale podle odpůrců příliš malý. Při těchto číslech by prý dohlédl jen na nebe nad Evropou. Autoři oponetní studie proto pracují s několikanásobně vyšším výkonem. Bezletová zóna by podle nich měla být větší. Obě zprávy zatím pracují spíše s teoretickými modely. Pokud bude radar v Brdech stát, proběhnou před jeho spuštěním další hygienická měření. Bez nich nemůže být radar spuštěn.