Klaus kritizuje obě strany gruzínského konfliktu a odmítá srovnání se srpnem 1968

Praha - Na válku v Gruzii poprvé zareagoval český prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro list Mladá fronta Dnes (MFD) odsoudil obě strany sporu. Kritizoval gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v oblasti i masivní nasazení ruské armády. Zároveň odmítl srovnání situace se sovětským vpádem do Československa před čtyřiceti lety. Současnou situaci v Gruzii podle prezidenta zásadně ovlivnilo odtržení Kosova od Srbska.

Vývojem na Kavkaze je prezident hluboce znepokojen. „Zásadně odsuzuji gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády. Jsem smutný z toho, že se nechce brát realita, jaká je, zase se vytvářejí určité mýty, zase se vede zástupná hra nad touto tragickou situací, a ona to tragická situace pro miliony lidí na Kavkaze v každém případě je. Oběťmi jsou vždy normální lidé, a ne politici,“ sdělil MFD Klaus, který tento týden v některých médiích čelil kritice za to, že se k rusko-gruzínskému konfliktu, který trvá již týden, dosud nevyjádřil.

Klaus pro Rádio Česko

Klaus se nehodlá vézt „na vlně, módní vlně toho, že zlatá je Gruzie a zlé Rusko“. „To se mi zdá tak zjednodušené vidění světa, že bych o tom musel napsat rozsáhlý text, že to takhle nevidím, tak se do toho snažím příliš zatím nijak necpat tím svým prohlášením.“

Odmítá progruzínský postoj prezidentů Polska, Ukrajiny a Pobaltí

Zároveň se Klaus distancoval od postoje prezidentů Polska, Ukrajiny a pobaltských zemí, kteří ve společné deklaraci po návštěvě Tbilisi mimo jiné uvedli, že Gruzie by se měla dostat na cestu vedoucí k členství v NATO, aby se předešlo tomu, že bude v budoucnu vystavena novým útokům Ruska. „Takový ten postoj, který zaujala čtveřice mých kolegů - baltských prezidentů, včetně prezidenta polského ve své deklaraci, prostě takhle já tu situaci nevidím,“ řekl Klaus Rádiu Česku.

Dubček nebyl Saakašvili 

V rozhovoru pro dnešní MFD Klaus odmítl srovnávat dění v Gruzii s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. „To nelze srovnávat. Československo tehdy nezaútočilo na Podkarpatskou Rus, invaze nebyla odpovědí na náš útok. Dubček nebyl Saakašvili,“ uvedl.

Klaus dále sdělil, že současnou situaci v Gruzii zásadně ovlivnil případ odtržení Kosova od Srbska. Původně srbská provincie Kosovo letos proti vůli Srbska vyhlásila nezávislost, už ji uznalo několik zemí včetně Česka. „Odtržením Kosova získalo Rusko silné ospravedlnění pro svou akci a obávám se, že se s důsledky tohoto precedentu budeme potýkat ještě dlouho, a ne jen na Kavkaze.“

Radar a válka v Gruzii? Žádná souvislost 

Na dotaz, zda je obsazení části Gruzie ruskými vojáky argumentem pro zřízení americké radarové základny v Česku, Klaus odvětil: „Jestli Česká republika (a já v tomto ohledu plně souhlasím) nepovažuje americkou radarovou základnu u nás za vojenské zařízení namířené proti Rusku, pak mezi gruzínským konfliktem a radarem žádná souvislost není.“