Bojar v rozhovoru uvedl, že dopis nepsal. Předložil mu ho prý právní a ekonomický odbor ministerstva, který dopis formuloval a přesvědčil ho, že by ho měl podepsat. „Navíc to nebyla ani iniciativa ministerstva něco do Dánska posílat. Dánové si naše stanovisko vyžádali sami,“ řekl Bojar.
V roce 1990 ve výběrovém řízení na obchodování s krevní plazmou vyhrála firma Conneco, která spolupracovala s touto dánskou firmou a obchod s plazmou měla zprostředkovat. „Když jsme soutěž neuznali pro nesolidnost Conneca, Dánové poslali dopis a chtěli vysvětlit, proč jsme to zpochybnili a oni tedy soutěž nevyhráli,“ vysvětlil Bojar. Na minulost firmy ho prý upozornili odborníci z řad hematoonkologů. Například odborník v transfuzním lékařství Petr Turek, který ho před Connecem varoval. Proto Bojar výsledek soutěže nakonec nepodepsal.
V roce 1993, kdy už Bojar nebyl ministrem, se Šťávovi za dopis do Dánska omluvil. Šťáva ho žaloval za nactiutrhání, prý ho Bojar osobně poškodil. „Uznal jsem nakonec, že mu omluva patří. Conneco tehdy nedostalo povolení na vývoz plazmy od ministerstva zdravotnictví, ale získalo ho nějakou cestou od ministerstva průmyslu a obchodu. Proto jsem se mu omluvil, i když jsem byl přesvědčen, že povolení je protizákonné. Podali jsme si ruce a Šťáva mě ubezpečil, že je to pro něj celá věc uzavřená,“ dodal Bojar.
Ještě v roce 1996 mělo Česko šanci urovnat spor se Šťávou mimosoudně. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský měl připravený návrh na vyrovnání ve výši 200 milionů korun. Místo toho se rozhodl dát případ k arbitráži.
