Šťáva se nyní snaží se pohledávky zbavit. „Po předchozích zkušenostech s politiky se nyní spokojím s morální satisfakcí v podobě verdiktu rozhodčího senátu. Pohledávku, tedy rozhodci vyčíslený a potvrzený nárok na odškodnění, postoupím jedné z nejznámějších světových bank, s níž jednám. Stát pak může začít s bankou jednat - a tam existuje celá řada způsobů, jak celou věc ukončit co nejméně bolestivě,“ sdělil Šťáva v rozhovoru pro deník Právo.
„Pro banku to bude dobrá investice. Součástí smlouvy s bankou by měl být i můj závazek mlčenlivosti, aby závěrečná jednání se zástupci státu proběhla v klidu. Pokud však stát bude pokračovat v obstrukcích a bude se znovu odvolávat, odvoláme se i my. Ale v té chvíli už proti státu nebude stát soukromá osoba, ale mezinárodní banka, pro kterou zdržování a nárůst úroků budou jen příjemnou investicí,“ řekl dále Šťáva.
Prohlásil, že na suverénním rozhodnutí banky bude okamžik, kdy se rozhodne zveřejnit transakci a svůj vstup do jednání se státem. „Do toho žádným způsobem nemíním zasahovat,“ zdůraznil. Peníze od banky chce mimo jiné využít na pokračující opravy bechyňského zámku a rozvoj své firmy Panství Bechyně.
Arbitři si přijdou na miliony
Za svoji práci dostane odměnu také trojice arbitrů. Podle původní dohody z roku 1996 jim náležela půlmilionová odměna. Vzhledem k tomu, že se spor protáhl na dlouhých 12 let, žádají adekvátní zvýšení odměny také rozhodci. Z celkové sumy 10,5 milionu korun by mělo 40 % připadnout předsedovi Květoslavu Růžičkovi, po třiceti procentech si pak odnesou rozhodce nominovaný žalobcem Diag Human Monika Pauknerová a Zdeněk Rusek jmenovaný státem.
Arbitři zdůvodňují zvýšení odměny neúměrným protahováním sporu. Diag Human s touto novou odměnou souhlasil, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek však navýšení striktně odmítl. Jeho rozhodnutí může mít souvislost s podezřením z pojatosti rozhodců, které zástupci státu již několikrát vyslovili. Možnosti stěžovat si na podjatost rozhodců u soudu ale nikdy nevyužili.
Zajímavá je postava arbitra navrženého státem - Zdeňka Ruska. Nikdo si totiž nepamatuje, proč byl vlastně do této pozice navržen a kým. Jisté je pouze to, že v době své nominace měl tento bývalý voják za sebou 20 let práce na ministerstvu obrany.
Arbitři: Stát nám vyhrožoval a neoprávněně zasahoval do řízení
Arbitři naopak ve svém v odůvodnění svého rozhodčího nálezu uvedli, že jim české instituce při rozhodčím řízení vyhrožovaly. Česko kritizují také za to, že z jeho strany se do řízení snažily zasahovat i lidé, kteří na to neměli právo - například ministr zdravotnictví Julínek.
Podle nálezu rozhodců Květoslava Růžičky, Moniky Pauknerové a Zdeňka Ruska se o obsah spisu ještě před ukončením řízení zajímala česká policie, sněmovní vyšetřovací komise i Obvodní soud pro Prahu 2. Aby arbitři zachovali jednotnost řízení, raději spis přemístili „na bezpečné místo v zahraničí“.
V odůvodnění nálezu je výslovně uvedeno, že pražský obvodní soud předsedovi rozhodčího senátu Růžičkovi „vyhrožoval odnětím rozhodčího spisu a uložením pokuty až do výše 50.000 korun“. Už předchozí částečný rozhodčí nález z června 2006 uváděl, že jedno z písemných podání ČR obsahuje i zjevnou pohrůžku rozhodcům. Stát tehdy rozhodce upozorňoval na to, že ve způsobu, jak zadali znalcům vypracování znaleckého posudku, je spatřován trestný čin, a že tuto záležitost šetří orgány činné v trestním řízení.
