Praha - Od provedení první koronární angioplastiky uplynulo již 30 let. Tehdy ji vyzkoušeli lékaři v Curychu. Byl to převratný operační výkon, který umožnil zprůchodnit ucpanou věnčitou tepnu vyživující srdce, aniž by operatér musel otevřít hrudník pacienta. V Česku se tato metoda používá 26 let a pomohla zachránit už tisíce životů.
Angioplastika zachraňuje životy již třicet let
Srdeční infarkt postihne v Česku každý rok několik tisíc lidí. V sedmdesátých letech pacientům dávali jenom léky. Ale nepříliš úspěšně, víc než třetina zemřela do dvou let. Koronární angioplastika, kterou dnes v Česku provádí více než dvacet specializovaných center, to změnila. Nyní přežívá přes 90 procent pacientů.
Třicet let od historicky první angioplastiky skončil v nemocnici i Miroslav Skokan z Kolína. Do té doby neměl se srdcem žádné potíže. „Šel jsem obstarat zvířátka na dvorek a kolem půl šesté, když jsem se ohnul ke kočkám k talíři, tak mě začalo pálit na spodní části hrudníku,“ popisuje pan Skokan. Za dvě hodiny už ležel na sále. Lékaři v jeho srdci našli dvě postižené cévy.
Koronární angioplastika trvá asi dvacet minut, pacient je během zákroku při vědomí. Lékař mu tříslem zavede do věnčitých tepen, které vyživují srdce, takzvaný katetr neboli cévku. „Zúžené místo se zprůchodní, rozšíří balónkovým katetrem a nakonec se vyztuží takovou kovovou výstelkou,“ přibližuje Michael Želízko, vedoucí centra intervenční kardiologie pražského IKEMu.
Pacienti s lehčím infarktem mohou z nemocnice odejít do týdne. Podle lékařů ale rychlost uzdravení závisí také na tom, za jak dlouho se do nemocnice dostanou. Podle Michaela Aschermanna, předsedy České kardiologické společnosti, jsou zásadní první dvě hodiny po zpozorování příznaků infarktu. Většina pacientů ale s voláním záchranky otálí. Někteří se pak do nemocnice dostanou až za osm i více hodin a jejich šance na úplné uzdravení se výrazně zmenšuje.