Praha - Při příležitosti 40. výročí okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy navštíví tento týden Česko deset zahraničních disidentů ze států bývalého východního bloku, kteří ve svých zemích proti tomuto násilnému činu protestovali. Bude mezi nimi například několik Rusů, kteří v srpnu 1968 demonstrovali na Rudém náměstí v Moskvě.
Do Česka míří zahraniční disidenti, kteří nesouhlasili s okupací
Mezi disidenty, kteří v srpnu 1968 vystoupili a byli za svůj postoj perzekuováni patří i Natalie Gorbaněvská - ruská básnířka a bojovnice za lidská práva. Do Prahy přiletěla dnes večer. 25. srpna se společně s dalšími sedmi aktivisty zúčastnila demonstrace proti invazi na Rudém náměstí.
Kvůli tomu musela nuceně několik let pobývat v psychiatrické vězeňské nemocnici v Moskvě, kde jí byla, stejně jako dalším přibližně 10 politickým vězeňkyním, podávána psychofarmaka se silnými vedlejšími účinky. Gorbaněvská nakonec kvůli nátlaku odešla do exilu v roce 1975. Ve středu by Gorbaněvská měla mimo jiné promluvit v Senátu na konferenci historiků.
„Můj osud neurčovala Praha ani Kreml, určovala jsem si jej sama. Dělala jsem to, co jsem považovala za potřebné a zajímavé. Sbírala jsem samizdat, podpisy na protestní dopisy, psala zpravodajské aktuality a šla jsem demonstrovat,“ uvedla po příletu do Prahy Gorbaněvská. „Mohla jsem očekávat zatčení a dočkala jsem se ho. Musím ale říct, že i v emigraci žiju jako dřív.“
Společně s dalšími disidenty se i ona v Česku setká mimo jiné s premiérem Mirkem Topolánkem nebo prezidentem Václavem Klausem. Slavnostně by také budou 21. srpna, tedy v den výročí okupace, otevírat v zahradě Strakovy akademie výstavu s názvem Za vaši a naši svobodu. Expozice mapuje aktivní protesty proti vojenské intervenci a mimo jiné také přibližuje postihy, které se dotkly některých Bulharů, Litevců, Lotyšů, Maďarů, Němců, Poláků a Rusů.
Bojovali za svobodu, dostali lágr
Do Česka přijede také například přijede Pavel Litvinov, který je vnukem někdejšího Stalinova ministra zahraničí Maxima Litvinova. V 60. letech minulého století se Litvinov, který jako akademický pracovník přednášel fyziku, začal angažovat v disidentském hnutí.
Čtyři dny po intervenci rozvinul na demonstraci na Rudém náměstí, které se zúčastnilo celkem osm lidí, transparent právě s nápisem Za vaši i naši svobodu. Doufal, že reformní proces, známý jako pražské jaro, ovlivní i vývoj v Sovětském svazu. Stejně jako ostatní demonstranti byl zatčen a uvězněn. Na Sibiři pracoval v tamních dolech do roku 1973 jako elektrikář. Krátce po návratu z vyhnanství emigroval do USA.
Do Česka by kromě toho měl přijet také další účastník protestu na Rudém náměstí Viktor Fajnberg. Pozvání přijali také Kornel Morawiecki a Teresa Stodolniaková z Polska, Bernd Eisenfeld, Toni Krahl a Franziska Groszerová z bývalé Německé demokratické republiky, Maďarka Ágnes Hellerová a Bulhar Alexandr Dimitrov. Většina z nich svůj nesouhlas s invazí vyjádřila rozšiřováním letáků, Hellerová podepsala protestní deklaraci. Všichni však za svůj názor pykali - byli propuštění z práce nebo uvěznění.
Vzkaz „polského Jana Palacha“
Někteří svá srpnová svědectví ale do Prahy už nepřivezou. Ryszard Siwiec to své před 40 lety nechal na varšavském stadionu. Před očima vedení polské komunistické strany a statisíců diváků se tři týdny po invazi na protest upálil. „Tatínek se oblékl, vzal si aktovku, maminka mu zabalila obložené chleby a jel. Myslela, že jede na služební cestu, nikdo nic nevěděl,“ vypráví Siwiecova dcera Elžbieta.
Siwiecova žena si dopis na rozloučenou přečetla za dlouhých dvacet let. Jeho čin i testament komunisté až do pádu totality ukrývali.
„Za vaši a naši svobodu“
Připomínka 21. srpna také vůbec poprvé otevřela pro veřejnost celou zahradu Strakovy akademie - místa pro jednání vlády. Premiér tam zahájl výstavu „Za vaši a naši svobodu“, která je věnovaná zahraničním disidentům. Potrvá do konce října.