Praha - Vláda dnes schválila věcný návrh nového trestního řádu, který zřejmě změní postavení korunního svědka v soudních procesech. Člověk obviněný ze zločinu by se tak v budoucnu mohl vyhnout trestu, pokud pomůže žalobcům objasnit závažný kriminální čin organizované skupiny. Nikoli však v případě vraždy nebo činu, který sám spáchal.
Vláda podpořila návrh zavést institut korunního svědka
Aby státní zástupce trestní stíhání korunního svědka opravdu zastavil, musí se ke svému trestnému činu přiznat a odevzdat veškerý majetek, který kriminální činností získal. Nesmí být obviněn z vraždy, zabití nebo těžké újmy na zdraví a nesmí spáchat závažnější zločin, než pomáhá odhalit. Zároveň nemůže spolupracovat na odhalení kriminálního činu, který sám organizoval.
Pokud člověk nesplní podmínky k tomu, aby se mohl stát korunním svědkem, ale přesto pomůže policii a státním zástupcům objasnit organizovaný trestný čin, může dostat mírnější trest. V tomto případě se stane takzvaným spolupracujícím obviněným a soud mu uloží trest pod dolní hranicí trestní sazby.
Korunní svědek má pomoci odsoudit „velké ryby“
Institutu korunního svědka motivovat členy organizovaných skupin, aby spolupracovali s policií a žalobci. Opatření má usnadnit zejména usvědčení šéfů a dalších řídících osob mafií, ke kterým jinak kvůli závazku mlčenlivosti jejich členů nemají žalobci dostatek důkazů. „Zájem státu na zničení zločineckých struktur, do nichž je v důsledku jejich organizace a závazku mlčenlivosti těžké proniknout, převyšuje nad zájmem státu na postihu jedince,“ vysvětluje nové postavení korunního svědka ministerstvo.
Institutem korunního svědka se zabývala už v roce 2005 sněmovna, nedokázala ale přehlasovat veto prezidenta Václava Klause. K novele se tehdy odmítavě vyjadřovala ODS. Odpůrci argumentovali tím, že kdo spáchal zločin, má být bez výjimky potrestán.