Turnov - Turnovská radnice chce dostat spor s dědičkou rodu Walderode až k Ústavnímu soudu. Projedná proto s Pozemkovým úřadem v Liberci a s Lesy ČR, aby u Ústavního soudu podaly stížnost pro porušení zákona. "U Ústavního soudu skončí restituční nároky rodu Walderode tak jako tak. Čím dříve se tam o nich rozhodne, tím lépe pro všechny," říká turnovský místostarosta Jaromír Pekař.
Turnovská radnice: O vrácení majetku po Walderodem ať rozhodne Ústavní soud
Nejvyšší soud nedávno vydal průlomový rozsudek, podle kterého má Johana Kammerlanderová, vdova po Karlu de Four Walderode, dostat část lesa u obce Žďárek nedaleko Turnova. Toto rozhodnutí ovlivní i další spory, ve kterých jde o mnohem větší majetek, než je les o rozloze 0,25 hektaru. „V tomto případě se jedná o precedens, ten les je pro obec nezajímavý,“ uvedla starostka Žďárku Iva Havlíková.
Až dosud totiž všechny soudy nároky Kammerlanderové zamítaly s tím, že je sporná otázka československého občanství jejího zesnulého manžela. To by se teď podle Nejvyššího soudu mělo změnit.
„Zatím bych nechtěl spekulovat, každopádně je to vodítko pro soudy nižších stupňů, aby se v obdobných případech chovaly stejným způsobem, jako nyní rozhodl nejvyšší soud,“ řekl tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
A právě toho se bojí obce a města na Semilsku a Turnovsku. Dědička rodu Walderode tu chce zpátky rozsáhlé majetky. Původní odhad jejich hodnoty byl 3 miliardy korun. Podle soudu to ale bylo značně nadhodnocené. Teď vdova mluví o 120-ti milionech.
Advokát Kammerlanderové už prohlásil, že by nižší soudy měly vrátit všechny další majetky, les totiž patřil do jednoho panství a byl konfiskován stejným dekretem, jako třeba zámek Hrubý Rohozec a ostatní budovy. „Ústavní soud už jednou rozhodl, že byl Walderode před 25. únorem 1948 československým státním občanem,“ říká advokát Roman Heyduk.
Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992, o deset let později ale zemřel. Johanna Kammerlanderová v roce 2005 žádala o pozemky a budovy asi za 120 milionů korun. Majiteli jsou například město Turnov, Pozemkový fond, Lesy České republiky a Státní památkový ústav - vlastník zámku Hrubý Rohozec.
Zpochybňované občanství i spolupráce s nacisty
Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení 2. světové války. Vztahovaly se na osoby, jež se během ní provinily proti zájmům Československé republiky.
V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Hrabě už ale zabraný majetek nestihl získat zpátky, protože po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. Vrátilo mu ho až v roce 1992 ministerstvo vnitra. Hrabě tak znovu zažádal o vydání bývalého majetku, jeho nárok ale zpochybňovala svědectví, že Walderode během války spolupracoval s nacisty.
V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Zámek Hrubý Rohozec soud dědičce Walderode nevydal.