Topolánek je ochoten podpořit změny ústavy, Rychetský oznámil počátek jednání

Praha/Záhřeb - Premiér Mirek Topolánek je nakloněn ke změnám české ústavy, které by pomohly vyřešit případný nesoulad s Lisabonskou reformní smlouvou. Ochotu podpořit kompromisní změny vyjádřil v pondělní přednášce Syndikátu novinářů v chorvatském Záhřebu. Topolánek se v souvislosti s Lisabonskou smlouvou vyjádřil pro změny ústavy vůbec poprvé.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský připustil možnost změny ústavy, avšak ohledně její realizace se tváří velmi skepticky. „Změna ústavy je něco, co je u nás téměř nemožné,“ uvedl Rychetský v rozhovoru pro ČT24. Prozradil také, že do dvou měsíců chce Ústavní soud uspořádat jednání, ve kterém dostanou možnost vzájemné konfrontace zástupci obou komor, ministři i samotný prezident.

I samotný předseda nejvyšší soudní instance v zemi si je vědom důležitosti a náročnosti úkolu, který představuje právní soulad národní ústavy s evropskou. „Je to premiéra, musíme řešit řadu procedurálních a metodologických otázek,“ řekl. Ústavní soudci nebudou podle něj posuzovat celou lisabonskou smlouvu, ale jen sedm článků, jež byly zpochybněny senátem. V současnosti ukončil Ústavní soud všechny dosavadní kauzy a začal plně projednávat problém Lisabonské smlouvy z pohledu českého právního řádu.

Rychetský zdůraznil dlouhodobou fázi příprav v uplynulých měsících, kdy Ústavní soud shromáždil pozměněné právní řády ostatních evropských zemí, především Velké Británie a Německa. „Máme za sebou důkladné studium postojů ostatních států k Lisabonské smlouvě“. Předseda navíc připustil, že Ústavní soud by mohl rozhodnout o Lisabonské smlouvě ještě před zahájením předsednictví ČR v Evropské unii.

Ústavnímu soudu kromě posouzení souladu či nesouladu české ústavy s Lisabonskou smlouvou může připadnout další klíčová role. Pokud by některý z ústavních orgánů vyjádřil nesouhlas se zněním dokumentu, vznikl by spor, jehož posuzovatelem je v tom případě právě Rychetského kabinet. Samotný předseda však doufá, že případný rozkol státních orgánů nebude muset řešit nejvyšší právní instituce.