Brno - Ústavní soud (ÚS) bez veřejného jednání odmítl návrh plzeňského magistrátu na zrušení několika ustanovení shromažďovacího zákona. Město návrh podalo poté, co se mu nepodařilo legálně zamezit pochodu neonacistů. Ústavní soudci odmítli zrušit i rozsudky, podle kterých plzeňský primátor pochod zakázal nezákonným způsobem.
Ústavní soud odmítl zasáhnout do shromažďovacího zákona
Plzni na shromažďovacím zákonu vadilo především ustanovení, podle kterého musí úřad o zákazu demonstrace či pochodu rozhodnout nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení o konání akce. Pokud ale například žadatel ohlásí akci v pátek a po víkendu následuje ještě volné pondělí, nemá obec čas, aby se dohodla s dalšími úřady. Plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS) proto připravil novelu shromažďovacího zákona, která počítá mimo jiné s prodloužením této lhůty.
Plzeňský případ vyvolal v první polovině letošního roku rozsáhlou debatu o shromažďovacím zákonu. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková například slíbila, že se obrátí na odborníky a zváží jeho změny. ÚS dostal stížnost spojenou s návrhem v květnu. Magistrát podle jeho rozhodnutí neměl takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Jako úřad tedy nemohl v daném případě tvrdit, že jeho práva byla porušena. Proto soud bez bližšího zkoumání stížnost i návrh odmítl pro neoprávněnost navrhovatele.
Pravicoví extremisté svolali pochod na začátku roku jako protestní akci za svobodu slova. Uvedený cíl pochodu ale byl podle mnoha odborníků jen zástěrkou pro demonstraci neonacistického Národního odporu. Skutečným záměrem bylo údajně vystoupit proti menšinám. Pochod od počátku odsuzovaly například židovské organizace. Město akci nejprve zakázalo, ale poté soudy prohlásily zákaz za neoprávněný. Pochod se tak mohl v pozdějším termínu uskutečnit a neonacisté skutečně městem 1. března prošli.