Praha - Událostí, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů politické procesy 50. let. S odstupem následuje kapitulace před nacisty a vývoj po listopadu 1989. Naopak nejstatečněji se Češi podle třetiny občanů zachovali v protifašistickém odboji. Druhé místo přisoudili lidé mobilizaci před Mnichovem. Informace plynou z výzkumu agentury STEM. Z nabídnutých možností mohli respondenti vybírat pouze jednu.
Průzkum: Češi by se měli nejvíce stydět za politické procesy 50. let
Názor na historické události je obecně formován především věkem, vzděláním a politickými preferencemi. Politické procesy v 50. letech vnímají jako událost hodnou studu častěji lidé s vysokoškolským vzděláním a sympatizanti ODS. Kapitulaci před nacisty v tomto kontextu naopak častěji vyzdvihuje starší populace, občané se středním vzděláním s maturitou a sympatizanti KSČM.
Sametová revoluce je podle 18 procent veřejnosti dobou, kdy Češi projevili velkou statečnost. Období bezprostředně následující vnímá 14 procent Čechů, a to především z řad sympatizantů KSČM, jako epochu, za niž bychom se měli stydět. Naopak únorové události roku 1948 a období normalizace vnímají sympatizanti KSČM za hodné studu daleko méně.
Podle politických preferencí vnímají únorové události roku 1948 jako ostudné nejčastěji příznivci Strany zelených, zatímco normalizaci v 70. a 80. letech hodnotí ve stejném duchu především sympatizanti KDU-ČSL. Na chápání normalizace v dimenzi ostudnosti má navíc klíčový vliv i vzdělání dotázaných. Zmíněnou událost vnímají jako hodnou ostychu častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé a méně často lidé se základním vzděláním.
Pro nejstarší generaci je vzorem statečného postoje Čechů především protifašistický odboj a s ním související předmnichovská mobilizace proti hrozícímu nepříteli. Mladí lidé si okamžiky statečného vystoupení českého národa spojují, vedle všeobecně uznávaného odboje proti fašismu, hlavně se sametovou revolucí.