Berlín - Po více než 80 letech skončí pravidelný letecký provoz na legendárním berlínském letišti Tempelhof. Jedno z nejstarších letišť světa zažilo rozkvět v době nacismu, ale do srdcí Berlíňanů se vrylo díky své klíčové roli během leteckého mostu, kterým spojenci udržovali při životě západní zóny Berlína od června 1948 do května 1949. Až do poslední chvíle jej využívali především byznysmeni a celebrity navštěvující německou metropoli.
Legendární berlínské letiště Tempelhof končí
Městské letiště leží nedaleko centrálního Berlína a je obklopeno obytnými domy. Je zastaralé, jeho provoz neefektivní a navíc by prý vadilo provozu nového mezinárodního letiště Berlin Brandenburg International (BBI), které má vzniknout do roku 2011 na jihu města rozšířením a modernizací stávajícího letiště Schönefeld. Výhledově se pak počítá také s uzavřením třetího, rovněž už nevyhovujícího severoberlínského letiště Tegel. To byly hlavní argumenty, které uváděla levicová berlínská radnice ve prospěch rozhodnutí provoz na populárním letišti zastavit.
Poslední naději na jeho záchranu pohřbilo koncem letošního dubna berlínské referendum, v němž se i kvůli nízké účasti nepodařilo získat dostatek hlasů pro zachovaní Tempelhofu.
Berlín tak bude mít od pátku jen dvě namísto dosavadních tří letišť. Kromě Schönefeldu je to na severu metropole Tegel, který je podle loňských statistik co do počtu pasažérů čtvrtým největším letištěm v Německu.
Místo Tempelhofu má vzniknout muzeum a nové obytné útvary
Město Berlín mezitím jen v hrubých obrysech načrtlo, jak hodlá s obrovským areálem, jenž je chráněnou památkou, naložit. V jeho budovách, které tvoří při pohledu shora segmentový blok, má vzniknout muzeum, prostory pro svá sídla nebo pobočky by tu měly najít nejrůznější mediální společnosti. Na bývalé letištní ploše má vzniknout pět nových obytných útvarů.
Poněkud zvláštní pachuť v Berlíňanech vyvolává chystaná čtvrteční večerní slavnost v odbavovací budově. Bude totiž neveřejná, pro zhruba tisícovku pozvaných hostů, kteří tak budou přímými svědky startu posledních dvou letadel z tempelhofských ranvejí.
Pro veřejnost se žádná akce v souvislosti s koncem Tempelhofu nechystá, což ostře kritizují zástupci opozičních konzervativců (CDU) a liberálů (FDP) z berlínské radnice. Občanské sdružení City Airport Tempelhof komunální politiky obvinilo z arogance.
Tempelhof má bohatou historii
Letiště Tempelhof, které slavný britský architekt Norman Foster v roce 2004 označil za „matku všech letišť“, je zároveň nejstarší dopravní letiště na světě - otevřeno bylo už v roce 1923. První spoje létaly do Východního Pruska, které bylo po první světové válce od hlavního německého území oddělené.
Původní vojenské cvičiště Tempelhofer Feld bylo využíváno jako přistávací plocha od počátků letectví. Na několik minut se na zdejší pláni už 4. září 1909 odlepil od země první motorový letoun v Německu pilotovaný průkopníkem letectví, Američanem Orvillem Wrightem.
Status letiště získal Tempelhof v říjnu roku 1923. Letiště bylo mohutně rozšířeno ve třicátých letech na přání Hitlera. Podobu, kterou mu vtiskl architekt Ernst Sagebiel, si zachovalo prakticky dodnes.
Nejslavnější kapitolou v dějinách civilního letiště byl po válce berlínský letecký most, do té doby nevídaná logistická operace. Ta začala 25. června 1948, pouhé dva dny po zahájení sovětské blokády všech vodních a pozemních přístupových cest, které zajišťovaly spojení mezi západními zónami Berlína a západními částmi Německa. Až do ukončení blokády 12. května 1949 závisely na zásobování spojeneckými, převážně americkými a britskými, letouny více než dva miliony lidí.
Loni Tempelhofem prošlo 350 000 cestujících
Loni vzdušným přístavem prošlo 350 000 pasažérů, což je jen nepatrný zlomek z 20 milionů cestujících, které ročně zaznamenala všechna tři berlínská letiště. Ve své době největší letištní budova na světě přitom byla původně dimenzována na odbavení šesti milionů pasažérů ročně.
Letiště Tempelhof