Ústavní soud rozhodl: Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavou

Brno - Ústavní soud rozhodl, že Lisabonská smlouva v šesti bodech, jichž se stížnost týkala, není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Proces schvalování Lisabonské smlouvy v Česku tak může pokračovat. Poslanci by se ke smlouvě mohli dostat na mimořádné schůzi, nejdříve však příští týden. Ústavní soud, který se smlouvou zabýval téměř sedm měsíců, ale nezkoumal dokument jako celek a rozhodl se zabývat jen některými oblastmi smlouvy, proti nimž obdržel konkrétní argumenty. V průběhu ratifikace tak bude zřejmě možné ji znovu soudně napadnout. Dokument podle soudu v případě schválení neoslabí svrchovanost země.

V obecné části odůvodnění soud zdůraznil význam a pozitivní přínos evropské integrace. „Integrační charakter může v konečném důsledku přinést ochranu a posílení faktické suverenity členských států vůči vnějším, zejména geopolitickým a ekonomickým faktorům,“ konstatoval Güttler.

soudce Vojen Güttler:

Přenos pravomocí orgánů České republiky tedy nemůže jít tak daleko, aby narušil samu podstatu republiky jako svrchovaného a demokratického právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana a aby založil změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu.

Soud také zdůraznil, že v Lisabonské smlouvě zůstává zachováno právo členských států odejít z Evropské unie. „Je to nesporné potvrzení trvající suverenity členských států,“ uvedl Güttler. Doplnil, že přenesení kompetencí národních vlád na evropské orgány je podmíněné a platí pouze tehdy, pokud tím nejsou ohroženy základy práva a suverenity členského státu.

Rozhodnutí je důležité nejen pro Česko, ale pro celou Evropskou unii. Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čekalo se právě na stanovisko ústavních soudců, aby mohl proces pokračovat. Lisabonská smlouva má unii přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Důležitost českého stanoviska zvyšuje ještě skutečnost, že ČR bude od ledna předsedat Evropské unii. Dosud ve všech zemích našla smlouva podporu, jen v Irsku ji občané odmítli v referendu.

Existuje ještě možnost přezkoumat smlouvu jako celek

Z odůvodnění vyplývá možnost, že Ústavní soud bude Lisabonskou smlouvu zkoumat ještě jednou. Skupina poslanců, senátorů a prezident totiž mohou znovu podat návrh na posouzení souladu jiné části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy. Důvodem je to, že soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal konkrétní argumenty.

Kdyby soud nyní zkoumal smlouvu jako celek, upřel by podle zpravodaje Vojena Güttlera právo na podání návrhu dalším orgánům a ústavním činitelům, kteří tuto možnost mají ze zákona a ještě ji nemohli využít. Zatímco prezident se už mohl alespoň vyjádřit v tomto řízení, skupina poslanců ani senátorů podobnou možnost neměla, podotkl Güttler.

„Přezkoumávání právních předpisů nebo mezinárodních smluv v jejich úplnosti, jaksi paušálně, aniž by byly Ústavnímu soudu předneseny konkrétní skutkové dopady jejich aplikace nebo právní argumenty, proto nelze akceptovat,“ uvedl Güttler. Soudce ale nijak nepředeslal, jak se k případnému novému návrhu Ústavní soud postaví.

Nyní projednávaný návrh podal Senát. Zákon však dává podobné právo nejen oběma komorám parlamentu, ale také skupinám poslanců a senátorů, a to od schválení smlouvy parlamentem do okamžiku jejího ratifikování prezidentem. Návrh může podat i prezident, a to ve chvíli, kdy smlouvu dostane k ratifikaci. Nejspíš by ale bylo nutné přinést nové argumenty a namířit návrh proti jiným částem smlouvy. Jinak by mohla vzniknout takzvaná překážka věci rozsouzené, kvůli níž by soud návrh odmítl.