Země v době svého předsednictví například řešila uznání Kosova, které vyhlásilo v únoru nezávislost. Slovinsku se podle Türka podařilo nakonec debatu o Kosovu zkoordinovat, přestože výsledek nepovažuje za perfektní. „Byl to realistický výraz toho, čeho bylo možné dosáhnout,“ řekl Türk.
Dalším příkladem nepředvídané události byl podle Türka srpnový konflikt v Gruzii, který vypukl už za francouzského šéfování unii. Podle něj Francie udělala pro uklidnění situace maximum. „Často si myslím, že kdyby se krize v Gruzii udála při našem předsednictví, měli bychom mnohem těžší časy, Slovinsko by asi nebylo schopné být tak aktivní za těch okolností,“ dodal slovinský prezident.
„Je velmi důležité si uvědomit, že vaše předsednictví bude pokračováním předchozího předsednictví a bude hodně záležet na konzultacích s ostatními zeměmi,“ řekl Türk. Do konce roku předsedá unii Francie, po českém půlroce se žezla EU ujme Švédsko.
Türk již v pondělí po setkání s prezidentem Václavem Klausem řekl, že české předsednictví může být těžší, než bylo slovinské. Evropská unie v dnešních dnech řeší například důsledky finanční krize.
Česká republika začne 1. ledna předsedat Radě Evropské unie, aniž předtím ratifikuje lisabonskou smlouvu o reformě fungování společenství. Se souhlasem opoziční ČSSD a koaličních partnerů dnes ODS prosadila ve sněmovně přerušení mimořádné schůze na toto téma do 3. února 2009.
