Praha - Vláda dnes na dva týdny přerušila jednání o návrhu volit prezidenta přímo. Kabinet se sice podle slov premiéra Mirka Topolánka shodl na modelu, který do parlamentu pošle, původní návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale musí být přepracován, a to si vyžádá určitou dobu. Ministři se přiklonili k tomu, aby se v ústavě změnila formulace o volbě hlavy státu z nepřímé na přímou, a až dalším zákonem by se pak určil konkrétní způsob volby. To kritizuje opozice.
Vláda návrh volit prezidenta přímo zatím neschválila, opozici se nelíbí
Vláda se podle premiéra přiklonila k variantě doporučené Legislativní radou vlády. „To je pouze rozhodnutí o drobné změně v ústavě, která pouze vymění formulaci 'volbu nepřímou' za 'volbu přímou', a nechalo by se na prováděcím zákonu, jakými procedurami, jakou metodou a jakým způsobem by ta přímá volba probíhala,“ vysvětlil Topolánek. Podle názoru vlády je takové řešení nejpraktičtější. Topolánek se domnívá, že to je správná cesta - s tím, že podle současného systému se bude volit do té doby, než obě komory českého parlamentu odsouhlasí onen prováděcí zákon. Celý problém se podle něj posune do reálné diskuse a i v případě negativního výsledku, tedy při odmítnutí v parlamentu, se zvýší jistota pro prezidentské volby v příštích letech.
Návrh u ČSSD ale zřejmě narazí
Reportáž Olgy Málkové (zdroj: ČT24)
Jak lidovci, tak zelení přímou volbu prezidenta chtějí. Pro změnu ústavy je ale ve sněmovně potřeba ústavní většina - tj. tři pětiny všech poslanců, což představuje 120 hlasů. Bez souhlasu alespoň části opozice by návrh neměl šanci. A u ČSSD bude koalice hledat podporu jen těžko. „Bylo by to nezodpovědné. Sociální demokracie nesouhlasí pouze se změnou slůvka, ale součástí musí být změna i na volebním systému,“ prohlásil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Naopak komunisté by nebyli proti. Pokud by vláda změnu ústavy prosadila, měla by před sebou další úkol - najít 101 hlasů v poslanecké sněmovně a 41 v Senátu pro zákon, který by popsal, jak přesně by si lidé prezidenta volili.
Koalice ale není jednotná v tom, zda by měl mít nově volený prezident i jiné kompetence než nyní. Lidovci si přejí zůstat u současných pravomocí prezidenta, ODS uvažuje o jejich rozšíření.
3 varianty pro případnou přímou volbu hlavy státu
První varianta vypracovaná ministerstvem spravedlnosti počítala s jednokolovým systémem volby, kdy vítězí kandidát s největším počtem hlasů. V případě, že nastane mezi kandidáty rovnost hlasů, koná se opakovaná volba. Nastane-li tato situace podruhé, rozhodne mezi kandidáty los.
Druhá varianta počítá s klasickou dvoukolovou verzí, kdy do druhé volby postupují dva nejúspěšnější kandidáti, pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu. Tak se teď volí do Senátu.
Třetí variantou je takzvaná francouzská. Do druhého kola by podle ní v případě prvního kola bez vítěze s nadpolovičním počtem hlasů postoupili všichni kandidáti, kteří by získali víc než 12,5 procenta.