Praha - Přesně před rokem zahájil svou činnost Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Kolem instituce, která pod vedením historika Pavla Žáčka zpracovává a zpřístupňuje data z období komunismu a nacistické okupace Československa, vznikaly spory a obvinění z možné politizace dějin ještě předtím, než začala oficiálně fungovat. Za 12 měsíců existence na sebe upozornila především několika kontroverzními kauzami, jakou byla také ta s údajným udavačstvím spisovatele Milana Kundery.
Ústav pro studium totality má za sebou rok produkce i kontroverzí
Zřejmě nejvíce emocí vzbudil loni v říjnu pracovník ÚSTR Adam Hradilek zveřejněním policejní informace, podle níž spisovatel Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten poté strávil 14 let ve vězení. Kundera informaci rozhodně popřel. Žáček později přiznal, že i on sám si článek přečetl až v médiích, a připustil, že by bylo vhodnější, kdyby text nejprve vyšel v odborném časopise ústavu.
Rozporuplné reakce vyvolala i nová zjištění ústavu, která podporují tvrzení, že bratři Mašínové chtěli bojovat proti komunistickému režimu. Žáček o poznatcích informoval premiéra Mirka Topolánka v dubnu, tedy pouhých několik týdnů poté, kdy Topolánek Mašínům udělil čestnou plaketu předsedy vlády. Část veřejnosti přitom bratry Josefa a Ctirada stále pokládá za vrahy, kteří při svém útěku na Západ zabili nevinné lidi.
Nevoli některých historiků zase zapříčinila výstava Tváře moci, která prostřednictvím fotografií představila veřejnosti v Praze a v Brně některé náhodně vybrané vedoucí pracovníky StB.
Ústav disponuje 20 kilometry písemností o činnosti StB
Hlavním motivem pro vznik ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek bývalého totalitního státu. Písemnosti týkající se činnosti StB mu předala ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany, ale také Bezpečnostní informační služba, civilní rozvědka a Vojenská zpravodajská služba. Svazky spravuje Archiv bezpečnostních složek, který je ústavu podřízen.
Ústav údajně získal na 20 kilometrů dokumentů, což představuje zhruba 200 milionů stran, které musí postupně převést do digitální podoby. Instituce odhaduje, že zpracování údajů jí zabere několik let. Loni v srpnu ÚSTR na svém webu zveřejnil například dokumenty, dobová svědectví nebo rozhlasové nahrávky týkající se vpádu vojsk Varšavské smlouvy roku 1968, včetně aktualizovaného seznamu 108 obětí invaze. Letos v lednu zase k 40. výročí upálení Jana Palacha zpřístupnil videozáznam z Palachova pohřbu a vydal úspěšnou publikaci Jan Palach´69. Knih, osvětlujících totalitní éru, vydal ústav přes desítku.
GALERIE
Milan Kundera