Praha - Lékárnická komora se obrátila kvůli zdravotnickým poplatkům na Evropskou komisi. Ke stížnosti ji přiměl postup krajů, které proplácejí poplatky jenom ve svých nemocnicích a lékárnách. Kraje nechtějí na své strategii nic měnit, otázkou ale zůstává, kde na to vezmou peníze v letošním i příštím roce. Hejtmani prozatím spoléhají, že se opozici podaří prosadit zrušení všech poplatků - rezervní fondy totiž nejsou bezedné a ze státního rozpočtu při krizi moc peněz nepřiteče.
Kraje hradí poplatky z rezervních fondů, ty ale začínají vysychat
Z čeho budou kraje lidem poplatky hradit, zastupitelé mnohde teprve vymýšlejí a postupně schvalují. O budoucnosti nechtějí příliš mluvit. Nejčastěji sahají do rezervního fondu, který by se mnohdy mohl přejmenovat rovnou na poplatkový - většina peněz z něho jde právě na poplatky. Například v libereckém regionu plánují vzít z rezervy pro zdravotnictví 32 milionů. „Nikde však není psáno, že v této plné výši bude rezerva použita pouze na regulační poplatky,“ ujišťuje náměstek libereckého hejtmana Zdeněk Bursa. I další krajští zastupitelé vidí možné využití plánovaných rezerv napříkald v krizových situacích.
V Královéhradeckém kraji utratí za poplatky 50 milionů, což je přesně tolik, kolik v rezervním fondu mají. Moravskoslezský kraj změnil plány a nebude podporovat 120 miliony letecké linky, třeba do Moskvy. V jižních Čechách chtějí 100 milionů ušetřit mimo jiné na provozu úřadu. „Bude se kopírovat oboustranně a budeme šetřit na elektrické energii,“ vidí snadné řešení jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).
Jihomoravský hejtman Michal Hašek nechal dokonce zrušit původně plánovanou investici do koupě malostranského domu pro „moravskou ambasádu“. Částka v hodnotě 75 milionů má jiný cíl - hrazení poplatků. „Je to mnohem lepší investice pro občany Jihomoravského kraje než jakási pomyslná ambasáda, kde vůbec nebylo jasné, proč by tady v Praze měla být,“ vysvětluje Hašek.
U ministerstva zdravotnictví kraje pochopení nenašly. Podle úřadu měly peníze využít účelněji. „Je jim jedno, jestli ohrožují svoji připravenost na krizové situace nebo ohrožují kvalitu dopravní infrastruktury či modernizace škol,“ kritizuje hejtmany náměstek zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS).
Rozpočty krajů navíc ovlivní nová, přepracovaná podoba státního rozpočtu na letošní rok, který kvůli hospodářské krizi počítá se škrty ve všech oblastech. „Kraje by si měly vytvářet určité rezervy na to, že to inkaso příjmů bude zcela určitě nižší, než se uvažovalo v původním rozpočtu,“ potvrzuje plány resortu také náměstek ministra financí Eduard Janota.
Lékárníci si budou stěžovat na kraje u Evropské komise
Řešit situaci v krajských zdravotnických zařízeních se snaží také lékárnická komora, ale přesně naopak - kvůli postupu krajů chce předat stížnost Evropské komisi. Prezident komory Stanislav Havlíček považuje chování v krajích za porušování hospodářské soutěže a nepovolenou podporu. V ostatních nemocnicích a lékárnách musejí pacienti platit. Lékárny blízko krajských zařízení zaznamenaly odliv pacientů, obávají se krachu.
„Jsme před dokončením stížnosti, rádi bychom ji předali také provozovatelům lékáren a našim členům, aby šla stížnost nejen za komoru, ale mohl ji každý lékárník jednotlivě poslat sám za sebe. Přepokládám, že do konce týdne bude Evropské komisi odeslána,“ řekl Havlíček. Proti postupu krajů hodlá zakročit i ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová.
GALERIE
Lékařský zákrok