Brno - Ústavní soud (ÚS) je dlouhodobě přetížený stížnostmi. Více než 90 procent z nich sice odmítá bez detailního zkoumání, i taková usnesení ale musí zdůvodnit. Patnáct ústavních soudců loni dostalo na stůl více než 3 200 stížností, o nichž rozhodují čtyři senáty. Každý soudce se tak teoreticky za jeden rok musí seznámit s několika stovkami případů, o nichž jeho senát hlasuje. Soudcům by pomohlo například to, kdyby nemuseli odmítnuté neopodstatněné stížnosti zevrubně odůvodňovat. O možnostech řešení situace dnes s vedením soudu jednali členové sněmovního ústavně-právního výboru. K žádným konkrétním návrhům ale nedošli.
Ústavní soud je přetížený stížnostmi
Na případné zrušení povinnosti zdůvodňovat odmítavá usnesení nepanuje podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška mezi soudci ani odbornou veřejností jednotný názor. Zůstává totiž otázkou, zda by to neovlivnilo předvídatelnost a důvěryhodnost rozhodování ÚS. Jednotliví stěžovatelé by se tak přesně nedozvěděli, proč u soudu neuspěli. Případná změna by si vyžádala novelu zákona o Ústavním soudu.
V otázce zpoplatnění řízení se odborníci neshodnou
Odborníci se neshodují ani v otázce zpoplatnění řízení před Ústavním soudem. U všech ostatních soudů musejí účastníci řízení hradit různé poplatky, jen ÚS je výjimkou. Podání stížnosti nepodléhá poplatku, soud hradí náklady spojené s případným prováděním důkazů a tlumočením. Podle Langáška by „finanční filtr“ patrně fungoval, nicméně jeho užití je velmi sporné. Soud by měl chránit ústavně zaručená práva lidí bez ohledu na jejich finanční možnosti.
Problémy s přetížením řeší všechny ústavní soudy, které mají podobně široké kompetence jako ten český. Klíčové je především to, že možnost podat stížnost proti soudním rozhodnutím mají také fyzické osoby, například potrestaní pachatelé trestných činů různé závažnosti. Přestože soud většinu takových podání odmítá, řada lidí stížnosti přesto „pro jistotu“ podává. Podle Langáška chtějí vyčerpat všechny možnosti, doufají, že se na ně „usměje štěstí“.