Praha - Vláda dnes vyslovila souhlas se zavedením tzv. vázaného mandátu, který má umožnit kabinetu předávání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň jen se souhlasem obou parlamentních komor. Dnes to potvrdil premiér Mirek Topolánek (ODS). Vše totiž nasvědčuje tomu, že beze změn jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu by se zřejmě nepodařilo dokončit parlamentní ratifikaci Lisabonské smlouvy o budoucím uspořádání EU.
Vláda schválila návrh změn jednacích řádů kvůli Lisabonu
Lisabonskou smlouvu ve druhé polovině ledna schválila sněmovna, Senát s jejím projednáváním podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) ale vyčká až na přijetí novel. Vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedl, že vláda nic proti přijetí vázaného mandátu nemá.
I když o jeho zavedení ještě před ratifikací smlouvy usilují občanští demokraté, poslanecké novely předložili zástupci všech pěti sněmovních frakcí. Normy podle nich vymezují okruh „zásadních rozhodnutí“, s nimiž by za Česko nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu obou komor parlamentu. Jde především o rozšíření případů rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, kdy by už členské státy neměly právo veta.
Novely posilují pravomoci parlamentu při rozhodování v unijních otázkách
Novely také v návaznosti na Lisabonskou smlouvu upravují jednak parlamentní projednávání návrhů evropských norem, jednak právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity.
Návrhy změn v jednacích řádech, o kterých definitivně rozhodne až parlament, jsou věcně identické. Rozdíly hlavně v procedurách jsou dány odlišnostmi obou komor a jejich jednacích pravidel. Sněmovna bude mít například výslovné právo vyjádřit se předem k návrhům vládních kandidátů na evropské funkce.
Přemysl Sobotka