Praha/Teplice - Podezření, že šedesátiletá žena z Bíliny v severních Čechách je zřejmě prvním případem člověka s diagnózou nemoci šílených krav neboli BSE v České republice, se nepotvrdilo. Na základě vyšetření mozkomíšního moku se zjistilo, že žena trpí sporadickou formou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která se v populaci vyskytuje jedna ku milionu. Dána je většinou geneticky a k jejímu spuštění stačí třeba obyčejná chřipka. Doposud nebylo jasné, kde a jak se žena nemocí nakazila. Do teplické nemocnice se pacientka dostala na podnět příbuzných, kteří měli podezření na začínající demenci. Na jednotce intenzivní péče ležela skoro měsíc.
Podezření na BSE se u české pacientky nepotvrdilo
„Žena trpí téměř zcela jistě jinou formou této choroby. Všechno svědčí pro sporadickou formu, nikoliv novou variantu nemoci,“ uvedl vedoucí národní referenční laboratoře pro výzkum Creutzfeldt-Jakobovy nemoci František Koukolík. Sporadická forma je daná spíše geneticky, spouštěcím mechanismem může být i obyčejná chřipka. Podle primáře infekčního oddělení nemocnice Ústí nad Labem Pavla Dlouhého je diagnóza onemocnění BSE velmi obtížná a v mnoha případech to lze zjistit až posmrtně z pitvy.
Ačkoli diagnóza lidskou podobu BSE prakticky vyloučila, pro ženu to není dobrá zpráva. Stále je totiž ve vážném stavu a bez nadějných vyhlídek. „Ti lidé skončí ve velmi hluboké demenci, bohužel se nedá léčit, léčení není známo. Všichni tito lidé zemřou,“ uvedl Koukolík.
Hygienici žádná bezpečnostní opatření nechystají. K nákaze mohlo dojít pouze tehdy, pokud se někdo dostal do styku s krví nakažené ženy. V Teplicích ale od začátku postupovali tak, jako by šlo o nakažlivější formu nemoci. Žena byla po celou dobu hospitalizace izolována, všechen materiál i nástroje byly po styku s nemocnou zničeny. Podle hygieniků proto nehrozí nebezpečí ani pacientům, ani příbuzným.
Nemoci je několik variant
Creutzfeldt-Jakobovou nemocí podle Koukolíka v Česku onemocní zhruba deset až 15 lidí ročně. Sporadická forma nákazy napadne přibližně jednoho až dva lidi z milionu, příčina není zcela jasná. U 10 až 15 procent nakažených nemoc souvisí s dědičnou dispozicí.
Další formou nemoci je lidská varianta BSE, která se v ČR podle výzkumu laboratoře zatím vůbec nevyskytla. Naprostá většina - 95 procent - nakažených lidí pochází z Británie. Tato forma se dává do souvislosti s požitím masa z dobytka nakaženého BSE.
Šance, že by se žena vyléčila, by byly velmi malé. Podle hygieniků zatím neexistuje léčba, která by zajistila přežití pacientů. Od objevení BSE v Česku před sedmi lety je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku. Do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat. Naposledy testy nemoc odhalily předloni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji.
Variantní Creutzfeldt-Jakobova nemoc
Bývá považována za lidskou obdobu nemoci šílených krav (BSE), je to smrtelná degenerativní infekční choroba nervové soustavy. Od března 1996, kdy byla vCJD poprvé diagnostikována, na ni zemřely ve světě dvě stovky lidí, z toho 161 v Británii. V Česku se zatím žádný případ vCJD nepotvrdil.
Poprvé byla nemoc popsána ve 20. letech minulého století německými neurology Hansem-Gerhardem Creutzfeldtem a Alfonsem Jakobem. Ročně na něj zemřou jeden až dva lidé na milion obyvatel. Většinou jde o sporadickou CJD, u níž příčina není známa, nebo o dědičnou CJD, která je způsobena mutací genů. Infekční neboli získaná CJD bývá dávána do souvislosti s požitím masa dobytka nakaženého BSE.