Praha - Vnímání bezpečnostních hrozeb radikálně změnila událost, která přišla dva a půl roku po našem vstupu do NATO, a to když 11. září 2001 zaútočili únosci čtyř letadel na Spojené státy. Událost vynesla terorismus mezi hlavní rizika, kterým dnes čelí západní civilizace, a zasáhla i Česko. Nebezpečí bylo do té doby hodně daleko - bolavý Balkán, zbraně hromadného ničení na Středním Východě nebo v Severní Koreji, nestabilní postsovětský svět. Útoky na dvojčata všechno změnily.
Útok na dvojčata změnil vnímání bezpečnostní hrozby
„O 11. září se dá mluvit jako o určitém zlomu, myslím si, že změna proběhla nejvíc v psychice lidí i ve vnímání politiků,“ hovoří o útocích bezpečnostní expert policejní akademie Marián Brzobohatý. Česko začalo brát svoji bezpečnost vážně. Objevilo se několik poplachů kolem obsahu poštovních zásilek, rozruch vyvolal nález protiletadlové střely nedaleko ruzyňského letiště. Důležitá místa začala střežit armáda. Na podzim 2001 si ale udělala spíš ostudu, když ze čtyř obrněných transportérů určených k ostraze Rádia Svoboda dojely do Prahy s vážnými problémy jen tři. Vojákům 11. září přineslo víc pohotovosti a výcvik, který se blíží práci policejních zásahových jednotek.
Role armády zatím zůstala omezená nejvýše na hlídkování a ani se nepočítá s tím, že by při ohrožení měla na českém území dělat něco víc. Role NATO a armád se soustředí hlavně na vnější ohrožení země, a tedy na oblasti, odkud terorismus přichází. To znamená více zahraničních misí - před útokem na dvojčata si těžko někdo dokázal představit českého vojáka v Afghánistánu.
Slovo terorismus se teď hojně objevuje i v základních strategických dokumentech Česka. Ze strany nevládních organizací ale znějí varování před přehnanými reakcemi a porušování práv občanů kdekoli a kýmkoli, právě ve jménu boje proti terorismu.