Volný pátek ale někde funguje i bez zákona. Pro ženy ho zavedl třeba ministr pro místní rozvoj v demisi Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Velký pátek by měl být svátkem, protože alespoň jednou za rok bychom se měli zamyslet minimálně sami nad sebou,“ odůvodnil Svoboda.
Vzápětí kontroval další lidovecký ministr - Miroslav Kalousek: „Vydal jsem pokyn, podle kterého bez rozdílu pohlaví, rasy, náboženství, politické příslušnosti a sexuální orientace může každý zaměstnanec ministerstva, pokud bude chtít, opustit své pracoviště dnes po 14. hodině,“ uvedl ministr financí a dodal: „Spasitel světa visí na kříži, nevím, proč bych to neměl slavit prací.“
Češi by volno chtěli
Do vyhlášení Velkého pátku svátkem se však vkládají i sami občané. Internetovou petici s názvem „Vraťme Velký pátek mezi státní svátky“ podepsalo již více než 33 tisíc lidí. Signatáři argumentují hlavně tím, že zákon stanovuje 13 státních svátků a dnů pracovního klidu, ale volných dnů je ve skutečnosti pouze dvanáct. Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok totiž připadají shodně na 1. ledna.
Česká republika má v porovnání s některými jinými zeměmi v Evropě méně volných dnů. Například v Belgii jich mají čtrnáct a ve Španělsku dokonce osmnáct. Nejvíc volna ovšem mají v Norsku - mezi devatenáct volných dní patří jak Velký pátek, tak i Zelený čtvrtek.
