Praha - Pomoci objasnit souvislosti protikomunistického odboje ve střední Evropě má konference s názvem „Odboj a odpor proti komunistickému režimu ve střední Evropě“, která začala v pražském Lichtenštejnském paláci. Schází se tu historici z většiny zemí někdejší komunistické Evropy. Akci zahájil odstupující premiér Mirek Topolánek, který podle svých slov věří, že konference přispěje mimo jiné k tomu, abychom naši minulost nemuseli v nějaké jiné podobě opakovat. Setkání potrvá do čtvrtka a kromě historiků se zde představí i přímí účastníci odboje. V Muzeu hlavního města Prahy zároveň probíhá doprovodná výstava o agentech chodcích.
Protikomunistický odboj - hlavní téma konference historiků
Konferenci pořádá Ústav pro studium totalitních režimů. Právě lidé z premiérova okruhu tento ústav prosadili, a to i přes odpor opozice. Radikálně proti byli komunisté a o něco méně radikálně ČSSD. Ta řekla, že pokud by se dostala k vládě, pak ústav zruší. Podle mluvčího ústavu Jiřího Reichla ale instituce za více než rok svého působení prokázala, že není žádným nástrojem politické agitace. Premiér Topolánek vyjádřil ve svém projevu ústavu podporu. „Kdybych měl vyjmenovat pět věcí, které se mé vládě podařily, tak Ústav pro studium totalitních režimů je určitě jedna z nich,“ řekl ČT. Topolánek také doufá, že žádná další vláda nenajde odvahu, nebo spíš drzost ústav nějakým způsobem postihovat.
Josef Mašín se zítra objeví v živém vstupu z Oxfordu
Mirek Topolánek:
„Žádná doba ani žádný systém nezbaví člověka jeho osobní odpovědnosti… Zotročení, relativismus a vyprázdněnost hrozí vždy, v demokracii jako v totalitě.“
Odborníci se zatím věnují činnosti českého a slovenského protikomunistického odboje. Vedle činnosti agentů chodců například i vydávání ilegálních tiskovin. V rámci československého odporu proti komunismu se hovoří například o samizdatu nebo církevní činnosti. Historici neopominuli ani exilový odboj. Dalšími body programu je mimo jiné povstání v Maďarsku, ale i rumunští odbojáři, kteří v lesích Karpat působili až do začátku 60. let.
I když byl vývoj v jednotlivých zemích odlišný, chtějí historici pohledy sjednotit. V Česku kupříkladu platí jako symbol vzdoru akce bratří Mašínů, v Maďarsku bylo protikomunistické povstání a v Polsku byl vzdor masovou záležitostí: „Ozbrojená konspirace, to bylo kolem 200 000 lidí. Tím pádem tu neexistuje kontroverze, protože většina lidí považovala komunisty za okupanty a do okupantů se střílí,“ uvedl polský historik Rafal Wnuk.
Na programu jsou některá kontroverzní témata, jimiž se ústav zabývá dlouhodobě. V první řadě půjde o kauzu „Mašínové“, kde si Topolánek podle svých slov splnil svou soukromou radost, když členy této skupiny vyznamenal. Ke kauze promluví řada odborníků, historik ústavu Jan Kalous bude například hovořit o tom, proč nebyly bezpečnostní složky v letech 1951 až 1953 schopny skupinu odhalit, ačkoliv měly otisky prstů a dokázaly popsat místo činu. Josef Mašín se ve čtvrtek ve 14:15 na konferenci objeví v podobě vstupu z Oxfordu a bude hovořit o tom, jak se skupina chovala a co jí k tomu vedlo. ČT24 bude rozhovor přenášet živě.
I přes to, že jde hlavně o setkání historiků na mezinárodní úrovni, má celá akce trochu politický nádech. Pořádá se totiž v rámci českého předsednictví. Zazní tu témata, o kterých se zatím v historických kruzích ví velmi málo. Konference by měla upozornit také na podmínky, za kterých lze minulost zkoumat. Jak jsou například otevřené archivy a kolik je na výzkum peněz.
Právě kauza bratří Mašínů, kteří v funguje v Česku jako symbol odboje - zatímco v Maďarsku měli povstání a v Polsku byl vzdor masovou záležitostí.
SY Rafal Wnuk
SY Berndh Florath
V Německu máme jednu zvlášnost - byli jsme zodpovědní za druhou světovou válku, proti se nacismu se postavila jen velmi úzká skupina populace a to se opakovalo i proti režimu v NDR.
Historici teď chtějí sjednotit pohledy i přes zvláštnosti v jednotlivých zemích.